František Krsek

František Krsek
Narození	16. září 1854 Vamberk Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. března 1928 (ve věku 73 let) Konárovice u Kolína Československo Československo
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlo-Ferdinandova v Praze
Povolání	klasický filolog, středoškolský profesor, literání kritik, překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Krsek (16. září 1854, Vamberk – 10. března 1928, Konárovice u Kolína) byl český klasický filolog, středoškolský profesor, literární kritik a překladatel z latiny, staré i nové řečtiny, angličtiny a ruštiny.^[1].

Život a dílo

Pocházel z rodiny maloměstského živnostníka. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, v letech 1866–1874 absolvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, v letech 1874–1877 vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze a roku 1884 dosáhl doktorátu disertační prací Démosthénes a jeho sloh řečnický.^[1]

Do roku 1879 působil jako suplent na gymnáziu v Hradci Králové a pak do roku 1880 na gymnáziu v Litomyšli.^[2] V letech 1880–1898 pracoval jako profesor na gymnáziu v Kolíně.^[3][4] Dvakrát navštívil Rusko. Roku 1896 Charkov, kde byl jeho bratr profesorem, a ve dvacátých letech Voroněž.^[1]

Od roku 1898 do roku 1900 byl úředníkem na ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni, roku 1900 se stal ředitelem Akademického gymnázia v Praze a roku 1901 zemským školním inspektorem.^[2] Roku 1920 odešel do důchodu a žil v ústraní v Konárovicích u Kolína, kde také zemřel. Pochován je v Kolíně.^[1]

Těžiště jeho práce je v klasické filologii. Pro potřeby výuky na středních školách vydával texty antických autorů v originále s českými úvody a komentáři (Cicero, Platón, Sallustius). Zabýval se studiem starořeckých přísloví a pořekadel a zveřejňoval je ve Listech filologických. Publikoval i v dalších časopisech (například Athenaeum, Světozor, Květy, Zlatá Praha, Sborník filologický, Naše řeč a další. Psal také odborné kritiky českých, ruských a německých prací o antickém starověku (významná je například jeho kritika práce J. V. Práška z roku 1891 napsaná pod pseudonymem J. Novotný). Přispíval také do Ottova slovníku naučného a věnoval se i překladům moderních anglických a ruských autorů. Jeho překlady novořeckých národních zpěvů zůstaly v rukopise.^[1]

Výběrová bibliografie

Překlady

• 1887: Anthologie z lyrických básníků řeckých. Část 1., Elegikové.
• 1891: George Gordon Byron: Nebesa a země. Sen. Oskar z Alvy.
• 1892: George Gordon Byron: Sardanapal
• 1894–1898: Thomas Moore: Lalla Rookh, tři části.
• 1900–1901: Alfred Tennyson: Vybrané básně, tři části.
• 1903: Henry Wadsworth Longfellow: Michael Angelo.
• 1906: Alexej Konstantinovič Tolstoj: Car Fedor Joannovič.
• 1914: Alexej Konstantinovič Tolstoj: Smrt Joanna Hrozného.
• 1916: Alfred Tennyson: Dvě královské idylly.
• 1917: Alexej Vasiljevič Kolcov: Básně.
• 1921: Alexej Konstantinovič Tolstoj: Car Boris.
• 1921-1922: Alfred Tennyson: Idyly královské.
• 1924: Alfred Tennyson: Princezna: směs.
• 1925: Robert Southey: Thalaba zhoubce.
• 1926: Henry Wadsworth Longfellow: Kristus.
• 1927: Ivan Savvič Nikitin: Básně.

Vlastní práce

• Démosthénes a jeho sloh řečnický (1884), disertační práce.
• Seznam jmen vlastních a vysvětlivek k četbě Ciceronovy řeči Pro Sexto Roscio Amerino (1897), příručka.
• Kulturně ethické vztahy v zrcadle poesie antické (1924), výbor z vlastních článků.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Krsek
• Autor František Krsek ve Wikizdrojích
• František Krsek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• František Krsek. Databáze českého uměleckého překladu. Dostupné online
• František Krsek. Osobnosti regionu Dostupné online
• František Krsek v Databázi knih

Autoritní data	AbARTP: 26144 NKC: jk01063502 GND: 1162155841 SNK: 206429, 206430 VIAF: 83793155 WorldCat Entities: E39PBJfgYpqFXcwKbjh8KYjBfq