| František Xaver hrabě z Khevenhüller-Metsche | |
|---|---|
 Erb rodu Khevenhüller-Metsch | |
| Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
| Ve funkci: 1797 – 1797 | |
| Panovník | František II. |
| Předchůdce | Arnošt Kryštof z Kounic |
| Nástupce | Antonín Gotthard ze Schaffgotsche |
| Zemský maršálek v Dolních Rakousích | |
| Ve funkci: 1791 – 1797 | |
| Zemský hejtman v Korutanech | |
| Ve funkci: 1790 – 1782 | |
| Ve funkci: 1773 – 1774 | |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1769 – 22. prosince 1797 | |
| Rada dvorské komory | |
| Ve funkci: 1764 – ? | |
| Říšský dvorní rada | |
| Ve funkci: 1760 – ? | |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1757 – 22. prosince 1797 | |
| Narození | 3. července 1737 Řezno Bavorsko  Bavorsko |
| Úmrtí | 22. prosince 1797 (ve věku 60 let) Vídeň Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Choť | (1763) Marie Terezie Rottalová (1742–1777) |
| Rodiče | Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1706–1776) a Karolina z Metsch (1706–1784) |
| Děti | Marie Karolína, provd. z Orsini-Rosenbergu (1764–1811) Jan Josef František (1765–1806) Marie Anna, provd. z Liechtensteinu (1770–1849) |
| Příbuzní | bratr: Jan Zikmund z Khevenhüller-Metsche (1732–1801) bratr: Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1733–1792) švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) zeť: František Serafín z Orsini-Rosenbergu (1761–1832) zeť: Karel z Lichtenštejna (1765–1795) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | politik, guvernér a Dvorní rada |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 809) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan František Xaver Antonín hrabě z Khevenhüller-Metsche (německy Johann Franz Xaver Anton Graf von Khevenhüller-Metsch, 3. července 1737, Řezno – 22. prosince 1797, Vídeň) byl rakouský šlechtic politik a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával vysoké úřady ve správě korunních zemí v Rakousku, krátce před svou smrtí se stal nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797). Sňatkem získal na Moravě panství Zlín, kde s manželkou podnikl přestavbu zámku. Kromě toho vlastnil statky ve Štýrsku a byl rytířem Řádu zlatého rouna.[1]
Životopis
Pocházel z rakouské šlechtické rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s knížecím titulem pro hlavu rodu užívala jméno Khevenhüller-Metsch.[2] Narodil se jako třetí syn císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa z Khevenhülleru (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován císařským komorníkem, v roce 1760 se stal říšským dvorním radou a od roku 1764 byl radou dvorské komory, v roce 1769 obdržel titul tajného rady. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v Korutanech[3], mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal Řád zlatého rouna.[4] V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích a nakonec byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797), zemřel však nedlouho poté.
Rodina
V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Terezií z Rottalu (1742–1777), jednou z dědiček vymřelého rodu Rottalů. Manželé převzali panství Zlín, příležitostně obývali zlínský zámek a nechali jej přestavět. Po ovdovění se František Xaver stal samostatným majitelem zlínského panství (1777). Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z toho jediný syn Jan Josef František (1765–1806), po jehož smrti byl Zlín prodán. Nejstarší dcera Marie Karolína (1764–1811) byla manželkou generála knížete Františka Orsiniho z Rosenbergu (1761–1832), další dcera Marie Anna (1770–1849) se provdala za prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795) z moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Františkův starší bratr kníže Jan Zikmund z Khevenhüller-Metsche (1732–1801) byl diplomatem, vyslancem v Portugalsku a Sardinii, další bratr Jan Josef (1733–1792) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagrem byl významný politik hrabě Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný díl 14.; Praha, 1899 (reprint 1998), s. 198–199 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015, s. 304–305 ISBN 978-80-7464-461-0
- ↑ František Xaver Khevenhüller-Metsch na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/František_Xaver_z_Khevenhüller-Metsche |
