| Franz Rzebitschek | |
|---|---|
| Narození | 26. listopadu 1801 Dašice Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 12. prosince 1889 (ve věku 88 let) Praha Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Bydliště | Praha |
| Povolání | mechanik, hodinář |
| Znám jako | František Řebíček |
| Choť | Wallburga Willenbacher Christine Brandl |
| Děti | Josef Řebíček Gustav Řebíček |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Rzebitschek, v matrice Franz Řebicžek, v literatuře také František Řebíček (26. listopadu 1801 Dašice – 12. prosince 1889 Praha[1]) byl český mechanik a hodinář.
Život
Pocházel z východočeských Dašic, narodil se tam jako syn hodinářského mistra Martina Řebíčka (1767–1845) a jeho manželky Anny, rozené Scheyballové.[2] Vyučil se pravděpodobně u otce. V roce 1819 začal v Čechách s výrobou mechanických hracích hřebenových strojků po švýcarském vzoru. Díky svému provedení a kvalitě hudebního aranžmá začaly být brzy uznávány nejen na území Rakouska-Uherska, ale i v celé Evropě. Ve velmi omezené míře kompletoval celé hrací skříňky. Většinou dodával své výrobky v jednoduchých etujích, aby mohly být montovány do stolních sloupkových nebo nástěnných obrazových hodin.
Zemřel 12. prosince roku 1889 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Rodina
Se svou první ženou Wallburgou Willenbacherovou (1799–1825), dcerou josefovského hodináře Ignatze Willenbachera, měl syna Václava (1822–1825).
Dne 25. listopadu 1833 se v kostele sv. Františka u křižovníků v Praze jako vdovec oženil s Christinou Brandlovou (1813–1865), dcerou pražského zlatníka Antonína Brandla.[2] Rzebitschek získal staroměstské městské právo a dal se zapsat jako továrník (fabrikant). Manželé bydleli na Starém Městě zprvu v domě čp. 85/I, pak v rohovém domě čp. 251/I na nároží Betlémského náměstí a Liliové ulice a měli pět dětí.[3]
Z jejich synů Gustav (1838–1916) pokračoval v otcově živnosti. Syn Josef (1844–1904) byl houslistou, skladatelem a dirigentem berlínské filharmonie.
Vývoj firmy
- Alois Willenbacher & Franz Rzebitschek (1819 - 1842) - ve zprávě obchodní komise z roku 1836 je zmíněno 47 zaměstnanců továrny, kteří mají za sebou výrobu 8821 kusů hracích strojků.[4] Továrna byla schopna produkovat kolem 30 kusů hracích strojků denně.
- Franz Rzebitschek (1842 - 1870)
- Gustav Rzebitschek (1870 - 1897) - Provoz továrny byl roku 1897 ukončen kvůli snížení počtu objednávek, ale také kvůli náročnějším provozním podmínkám.[4]
Zastoupení v muzejních sbírkách
Samostatné hrací strojky jsou zastoupeny například ve sbírce Národním muzea, Uměleckoprůmyslového muzea nebo Národního technického muzea v Praze. Ve sbírce Národního technického muzea je uchován přípravek pro osazování ocelových kolíčků do hracího válce, který byl v továrně užíván kolem roku 1840 (i. č. 36 070) a kazeta se čtyřmi hracími stroji, užívaná pravděpodobně k obchodním účelům.
Galerie
-
Detail hracího stroje F. Rzebitschka -
Etiketa na hracím stroji F. Rzebitschka -
Hrobka rodiny Rzebitschek (některá jména později počeštěna a přetesána na Řebíček).
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika JIL Z11, sn. 87 [online]. AHMP [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b AhMP Matrika oddaných u sv. Františka
- ↑ Národní archiv ČR, Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ a b WITZMANN, Erich. Die große Zeit der Musikmaschinisten. Die Presse [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online.
Literatura
- Helmut Kowar: The Music of the Austrian Monarchy, Mechanical Music, Journal of the Musical Box Society International [MBSI], 66, 5, Sept/Oct 2020, S. 20–31.
- Helmut Kowar: Musical Boxes from Prague and Vienna. Vienna, 2019.
- Otmar Seemann (rechtlich verantwortlich) unter Mitarbeit von Hans-Jürgen Eisel (2018-2020): Spielwerke aus Böhmen und Wien
- Helmut Kowar: Spielwerke aus Prag und Wien. Wien, 2017
- Paul Bellamy: The Music Makers of Switzerland. 2015.
- Peter Balog, Taťána Součková: Monarchie - kouzelné hrací strojky. Národní muzeum, Praha, 2013.
- Švejda Antonín: Hnací stroje v českých zemích v 19. a na počátku 20. století, in: Člověk a stroj v české kultuře 19. století : sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století : Plzeň, 23.-25. února 2012 / Člověk a stroj v české kultuře 19. století (sympozium) Vyd. 1. Praha : Academia, 2013 342 s., [8] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. + 1 mapa 978-80-200-2232-5 s. 294-305
- Luuk Goldhoorn: Die Österreichische Spielwerkmanufaktur. Utrecht, 1999.
- Helmut Kowar: Mechanische Musik. Eine Bibliographie. Wien, 1996.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Rzebitschek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franz Rzebitschek
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- On-line databáze hracích strojků F. Rzebitschka a G. Rzebitschka
- Záznam hracího strojku F. Rzebitschka Národní muzeum, České muzeum hudby, inv. č. E 1521
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Rzebitschek |
