| František Xaver Neruda | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 3. prosince 1843 Brno Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1915 (ve věku 71 let) Kodaň Dánsko  Dánsko |
| Místo pohřbení | Hřbitov Vestre |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel, vysokoškolský učitel a violoncellista |
| Nástroje | violoncello |
| Rodiče | Josef Neruda |
| Příbuzní | Vilemína Nerudová[1], Amálie Wickenhauserová-Nerudová a Maria Nerudová (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Xaver Neruda, německy Franz Xaver Neruda (3. prosince 1843 Brno[2] – 19. března 1915 Kodaň) byl moravský violoncellista a hudební skladatel.[3][4][5]
Život
František Xaver Neruda se narodil v Brně v hudební rodině. Byl pátým dítětem varhaníka brněnské katedrály Josefa Nerudy, byl pokřtěn jmény František Xaver Viktor. Vyrostl ve Vídni a nejprve se učil od svého otce hrát na housle (od roku 1852) a po smrti svého bratra Viktora, který hrál na violoncello, se na něj začal učit sám. Se svým otcem a čtyřmi sourozenci vystupoval na různých místech v Evropě, a to jak v rámci Neruda Quartet, tak i sólově. V letech 1859–1860 studoval hru na violoncello u Adriena-Françoise Servaise.
Později se Neruda stal členem královského hudebního tělesa v Kodani. Dne 3. prosince 1868 zde založil komorní hudební společnost a následujícího roku byl jmenován královským komorním hudebníkem. V roce 1869 se oženil s baletkou Camillou Cetti. Po angažmá v Londýně a Manchesteru se odstěhoval zpět do Kodaně, kde zůstal až do doby, kdy byl Antonem Rubinsteinem jmenován jako nástupce profesora vyučující hru na cello Karla Davydova na konzervatoři v Petrohradě. V roce 1891 byl jmenován dirigentem hudební společnosti ve Stockholmu a v roce 1892 dirigentem kodaňské Hudební společnosti, kde nahradil Nielse Wilhelma Gadea. V roce 1893 se stal profesorem vyučujícím hru na violoncello na Královské dánské hudební akademii. Po smrti jej Carl Nielsen nahradil v roli ředitele kodaňské Hudební společnosti a složil prolog pro recitaci a orchestr In memoriam Franz Neruda.
Dílo
Jeho hlavní dílo zahrnuje pět koncertů pro violoncello, čtyři kvartety a tři orchestrální díla. Rovněž napsal mnoho malých skladeb pro klavír, varhany, violoncello, housle a několik písní. Jeho Cello concerto No. 2 in d minor, Op. 59 v minulosti i dnes patří k běžným dílům repertoáru pro violoncello. Cello concertos No. 1 in e minor, Op. 57, No. 3 in A major, Op. 60 and No. 5 in G major, Op. 66 měly premiéru v roce 2005, realizovanou violoncellistkou Beatou Altenburgovou a Anhaltischen Philharmonie Dessau pod vedením Gola Berga. CD vydané při této příležitosti zůstává jediným široké veřejnosti dostupným záznamem jeho děl.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Xaver Neruda na anglické Wikipedii.
- ↑ Неруда. In: Riemannův hudební slovník.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Neruda, Franz Xaver Dansk biografisk Lexikon (1887–1905) / XII. Bind. Münch – Peirup. Author: Carl Frederik Bricka (dánsky)
- ↑ HILDEBRAND, Albin. Svenskt porträttgalleri (Volume 21). [s.l.]: H.W. Tullberg, 1897. Dostupné online. S. 81. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. (švédsky) - ↑ Library of Congress authority file
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Neruda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Neruda
- František Xaver Neruda v Encyklopedii dějin města Brna
- Register 1910–1988
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Xaver_Neruda |
