| Franz von Pillersdorf | |
|---|---|
 Franz von Pillersdorf; litografie: Joseph Kriehuber (1848) | |
| Ministr vnitra Rakouska | |
| Ve funkci: 20. března 1848 – 18. července 1848 | |
| Nástupce | Anton von Doblhoff-Dier |
| Předseda ministerské rady | |
| Ve funkci: 4. května 1848 – 8. července 1848 | |
| Předchůdce | Karl Ludwig Ficquelmont |
| Nástupce | Anton von Doblhoff-Dier |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1848 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1862 | |
| Poslanec Dolnorak. zem. sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1862 | |
| Narození | 1. března 1786 Brno Moravské markrabství  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 22. února 1862 (ve věku 75 let) Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Rodiče | Franz Xaver Pillersdorf |
| Příbuzní | Anton von Pillerstorff (sourozenec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik, diplomat, státník a právník |
| Ocenění | čestný občan Vídně (1843) |
| Commons | Franz von Pillersdorf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baron Franz von Pillersdorf (1. března 1786 Brno[1] – 22. února 1862 Vídeň) byl rakouský státník a roku 1848 krátce i předseda ministerské rady (ministerský předseda) Rakouského císařství.
Život
Pocházel z šlechtické rodiny původem z Moravy, která dlouhodobě působila ve státních službách. Franz von Pillersdorf studoval na Vídeňské univerzitě státovědu a právo. Po studiích nastoupil jako státní úředník v Haliči. Od roku 1809 byl sekretářem u dvorské komory, kde se specializoval na oblasti státních financí. V letech 1813-1815 pomáhal vojenskému ministru Baldaccimu se zásobováním vojska a správě obsazených oblastí ve Francii. Z Francie navštívil Spojené království, odkud se vrátil do Rakouska, kde byl zaměstnán u finanční správy. Roku 1824 se stal viceprezidentem dvorské komory, roku 1832 členem tajné rady, spojené dvorské kanceláře, a od roku 1842 kancléřem dvorské kanceláře. Roku 1845 se stal čestným občanem Vídně. Již tehdy se profiloval jako liberálně orientovaný, byť k monarchii loajální politik.[2]
Během revoluce v roce 1848 byl Pillersdorf, jehož opozice vůči dosavadnímu Metternichovu systému byla známa, 20. března 1848 jmenován coby šéf spojené dvorské kanceláře ministrem vnitra a 4. května 1848 i ministerským předsedou.[3] Ústava, kterou 25. dubna 1848 vydal (Dubnová ústava) pro oblast Předlitavska (neměla platit pro Uhersko a Království lombardsko-benátské) ovšem nevyhovovala ani revolucionářům ani koruně. Předpokládala totiž dvoukomorový parlament s jmenovaným senátem a nepřímo volenou poslaneckou sněmovnou, zachovávala historická privilegia šlechty a výrazný vliv panovnického dvora. Radikální liberálové ve Vídni ji odmítli a ještě během května 1848 byla ústava odvolána. 8. července 1848 Franz von Pillersdorf abdikoval.[4][2]
Brzy nato byl ve volbách roku 1848 zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-vnitřní město I v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministerský předseda.[5] Na mandát rezignoval v prosinci 1848.[6] V seznamu poslanců k lednu 1849 už nefiguruje.[7] Sněm byl zahájen 22. července 1848, avšak Pillersdorf už nemohl uplatnit žádný vliv na vývoj dalších událostí. V říjnu 1848 se stal 2. místopředsedou sněmu. Po rozpuštění sněmu, který se mezitím přesunul do Kroměříže, zůstal bez veřejného úřadu, a dokonce byl popotahován v disciplinárním vyšetřování a roku 1852 mu byla odebrána některá vyznamenání. Nový panovník František Josef I. vůči němu neměl sympatie. Pillesdorf měl v porevolučním období jen okrajový politický post, když byl zvolen do Vídeňské obecní rady.[2]
Do aktivní politiky se ještě krátce vrátil po obnovení ústavnosti. Zasedl do Dolnorakouského zemského sněmu, který jej v dubnu 1861 zvolil do Říšské rady (městská kurie, obvod Vídeň).[8] V Říšské radě se zaměřoval na témata finanční a na otázku státoprávního uspořádání Uherska. Již 22. února 1862 zemřel, krátce poté, co byl plně rehabilitován.[2]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz von Pillersdorf na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Janů (u minoritů) v Brně
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pillersdorff (Pillerstorf), Franz Frh. von (1786-1862), Politiker, s. 77. (německy)
- ↑ VLÁDY HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848-1867 [online]. libri.cz [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04.
- ↑ PILLERSDORF Franz Xaver von (* 1. 3. 1786 Brno, + 22. 2. 1862 Vídeň) - rakouský politik [online]. libri.cz [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Der Humorist, 13. 12. 1848, s. 3.
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Související články
- Ministři vnitra Rakouského císařství
- Ministerští předsedové Rakouského císařství
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci dolnorakouského zemského sněmu
- Poslanci Říšského sněmu (Rakouské císařství)
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakouští místní politici
- Rakouští úředníci
- Narození v roce 1786
- Úmrtí v roce 1862
- Narození 1. března
- Narození v Brně
- Úmrtí 22. února
- Rakouští baroni
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Franz_von_Pillersdorf |
