| Fulštejn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Bohušov, Česko Česko |
| Souřadnice | 50°14′14,38″ s. š., 17°42′33,73″ v. d. |
  Fulštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17460/8-44 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fulštejn je rozsáhlá zřícenina hradu ležící v okrese Bruntál na katastru obce Bohušov. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad vznikl v první polovině 13. století z podnětu olomouckého biskupa Bruno ze Schauenburku v místě původních valů pravěkého hradiska.[2] Jádro hradu bylo dostavěno v roce 1255 a se souhlasem olomoucké kapituly propůjčena v léno polovina hradu a ves Bohušov svému Herbordovi z Fulštejna.[3] V roce 1266 převedl Herbord polovinu hradu na svého nejmladšího syna Ekerika. V roce 1275 prodal olomoucký biskup druhou polovinu potomkům Herborda Ekerikovi a jeho bratrovi Janovi za 300 hřiven stříbra a vzdání se podílů na městě Osoblaze, samotná smlouva byla potvrzena českým králem Přemyslem Otakarem II..[2]
Během česko-uherských válek dobyla v lednu roku 1476 hrad vojska uherského krále Matyáše Korvína. Během probíhajících bojů byl hrad natolik poškozen, že musel být do konce 15. století téměř zcela přestavěn.[4]
V roce 1566 Jiří z Fulštejna prodal panství z hradem Fulštejn za 29 000 tolarů svému švagrovi Václavu st. Sedlnickému z Choltic, který si vzal jeho sestru Helenu Herbortovnu.[2][5]
Prodej hradu Václavu st. Sedlnickému z Choltic nechtěl uznat olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova. Václav starší zemřel v roce 1572. O panství se začali starat jeho synové Jan, Jaroslav, Petr a Jiří, Bedřich a Zikmund. Před svojí smrtí nechal Bedřich v roce 1611 hrad opravit a po smrti jeho manželky Kateřiny Planknarové z Kinšperka držel hrad jejich syn Karel Kryštof Sedlnický pán z Fulštějna a Dívčího Hradu. Za účast na stavovském povstání byl jeho majetek zkonfiskován a zemřel jako exulant ve Štětíně roku 1651.[2]
Kardinál a olomoucký biskup František z Ditrichštejna převedl panství na církevní léno a postoupil jej roku 1623 Pavlu Michnovi z Vacínova, který se na hradě nikdy neusadil. Hrad byl částečně pobořen v letech 1626 - 1627 při průchodu dánského vojska Petra Arnošta Mansfelda. Dědici Pavla Michny z Vacínova prodali v roce 1941 pobořený hrad a zdevastované panství za 18.000 zlatých svobodnému pánovi Janovi z Jarošína. V letech 1642-1648 sloužil hrad jako základna švédského vojska, které hrad při odchodu vyhodila do povětří.[2]
Roku 1668 prodává panství syn Jana, Julius Ferdinand svobodný pán z Jarošína hraběti Juliu Leopoldovi z Hodic, který vlastnil i Slezské Rudoltice. Hrad Fulštejn, ačkoliv byl po odchodu švédských vojsk v menším rozsahu opraven, začal pustnout, neboť sídlo vlastníků panství se přesunulo do zámku ve Slezských Rudolticích.[2][5]
Do současnosti se dochovaly se zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, mohutných valů a příkopů.[6]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-11]. Identifikátor záznamu 128100 : Hrad Fulštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Historie. www.fulstejn.wz.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov ; Ostrava: Obec Bohušov ; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. S. 90. Dále jen Kostel sv. Martina v Bohušově.
- ↑ Kostel sv. Martina v Bohušově, s. 146
- ↑ a b Zřícenina hradu Fulštejn v Bohušově – Osoblažská úzkokolejka – Slezské zemské dráhy. www.osoblazsko.com [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Hrad Fulštejn / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
Literatura
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
- Rody starého Slezska / Josef Pilnáček ; editoval Karel Müller, ISBN 978-80-904312-3-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fulštejn na Wikimedia Commons - Fulštejn na webu Hrady.cz
- Web o Fulštejnu
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fulštejn_(hrad) |
