Fulminát rtuťnatý

Fulminát rtuťnatý
Mikroskopické foto fulminátu rtuťnatého
Obecné
Systematický název	Fulminát rtuťnatý
Triviální název	třaskavá rtuť
Anglický název	Mercury(II) fulminate
Německý název	Knallquecksilber
Sumární vzorec	Hg(CNO)2
Vzhled	našedlé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	628-86-4
PubChem	11022444
ChEBI	39152
Vlastnosti
Molární hmotnost	284,624 g/mol
Teplota rozkladu	nad 50 °C (explozivně)
Hustota	4,43 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	málo
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	čpavek
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	pyridin
Bezpečnost
Výbušný (E) Toxický (T) Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R3, R23/24/25, R33, R50/53
S-věty	(S1/2), S13, S28, S45, S60, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fulminát rtuťnatý Hg(CNO)₂, triviálně nazývaný třaskavá rtuť je vysoce citlivá třaskavina, velmi často používaná pro výrobu rozbušek.

Fyzikálně chemické vlastnosti

Fulminát rtuťnatý tvoří obvykle bílý nebo šedý prášek, lze jej ale také připravit krystalický. Sypná hustota práškové látky se pohybuje mezi 1,3 - 1,8 g/cm³, krystalický vykazuje hustotu 4,43 g/cm³.

Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře se rozpouští v amoniaku a pyridinu.

Chemicky čistá látka je za normální teploty stabilní, explozivní rozklad nastává při teplotách nad 50 °C. Vlhký reaguje snadno s různými kovy jako je hliník, hořčík nebo zinek a působí jejich rychlou korozi. Proto se zásadně nepoužívá v rozbuškách s hliníkovým obalem. Typickým obalovým materiálem je měď nebo mosaz. Podle barvy kovového obalu lze tedy usuzovat na náplň rozbušky. Hliníkové (stříbrný kovový obal) rozbušky jsou povětšinou azidové a červené (barva mědi) nebo zlaté (mosaz) obsahují fulminát.

Pyrotechnické vlastnosti a využití

Jako výbušnina vykazuje tyto základní vlastnosti:

Suchá třaskavá rtuť je velmi citlivá na inicializaci plamenem, statickou elektřinu, nárazy a tření. Její příprava a manipulace s ní je jako u všech třaskavin velmi nebezpečná.

Pyrotechnické využití třaskavé rtuti se omezuje prakticky pouze na výrobu rozbušek, které slouží k inicializaci výbuchu většího množství klasické trhaviny s vysokým trhacím účinkem a větší stabilitou. Dříve se pro výrobu rozbušek používal samotný fulminát rtuti nebo jeho směs s chlorečnanem draselným KClO₃ a sulfidem antimonitým Sb₂S₃

V současné době se rozbušky vyrábějí převážně z astrylových směsí, v nichž je třaskavá rtuť kombinována s azidy stříbra a olova. Snaha omezit množství fulminátu rtuti v pyrotechnice je motivována jednak jeho poměrně velkou cenou, ale především z důvodu vysoké toxicity rtuti a jejích sloučenin.

Většina rozbušek dnes již neobsahuje fulminát rtuťnatý ale azid olovnatý. Nakládání s fulminátem rtuťnatým se podřizuje obecným pravidlům po práci s třaskavinami. Především je nutno zcela eliminovat blízký kontakt s prsty a pracovat s gramovými množstvími.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fulminát rtuťnatý na Wikimedia Commons