Géza Szapáry

Géza hrabě Szapáry
Nejvyšší hofmistr Uherského království
Ve funkci: 1883 – 1898
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	György Festetics
Nástupce	Dezsö Bánffy
Guvernér v Rijece
Ve funkci: 1873 – 1883
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Josef hrabě Zichy
Nástupce	August hrabě Zichy
Stranická příslušnost
Členství	Adresná strana Deákova strana Liberální strana (Uhersko)
Narození	27. září 1828 Prešpurk (Bratislava) Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. dubna 1898 (ve věku 69 let) Budapešť Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1861) Marie Györyová de Radvány (1840–1908)
Rodiče	Antonín Szapáry (1802–1883) a Augusta Keglevičová (1808–1879)
Děti	Pál Szapáry László Szapáry
Příbuzní	Antal Szapáry a Erzsébet Szapáry (vnoučata)
Profese	politik a aristokrat
Ocenění	Řád železné koruny, Leopoldův řád
Commons	Géza Szapáry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Géza hrabě Szapáry de Muraszombat (27. září 1828 Prešpurk (Bratislava) – 5. dubna 1898 Budapešť) byl uherský šlechtic a politik. Jako voják se v mládí zúčastnil uherské revoluce v letech 1848–1849, poté žil v exilu. Po návratu do Uher byl dlouholetým poslancem uherského zemského sněmu a uplatnil se ve státních službách. V letech 1873–1883 byl guvernérem v Rijece a poté dlouholetým nejvyšším hofmistrem Uherského království (1883–1898).

Životopis

Pocházel z významného šlechtického rodu Szapáryů,^[1] narodil se jako jediný syn hraběte Antonína Szapáryho (1802–1883) a jeho manželky Augusty, rozené hraběnky Keglevichové (1808–1879).^[2][3] Rodiče se rozvedli v roce 1847 a Augusta se podruhé provdala za hraběte Kazimíra Batthyányho.^[4] Géza od roku 1846 sloužil v armádě a zúčastnil se revolučních bojů v letech 1848–1849 na straně povstalců. Jako člen národní gardy byl zajat, po propuštění odešel do zahraničí a žil v Paříži.^[5] Do Uher se vrátil v roce 1858, kdy znovu vstoupil do armády v hodnosti kapitána. V roce 1861 byl poslancem říšské rady a od roku 1865 poslancem uherského sněmu za župu Zala. V Zale pak v letech 1867–1873 zastával funkci vrchního župana. Poté byl v letech 1873–1883 guvernérem v Rijece.^[6] V roce 1873 byl jmenován c. k. tajným radou a komořím. Za zásluhy obdržel v roce 1875 Řád železné koruny I. třídy a v roce 1881 Leopoldův řád, v Rijece získal čestné občanství. Po návratu z Rijeky zastával od roku 1883 až do smrti post nejvyššího hofmistra Uherského království (Curiae Regiae Magister).^[7]

Majetek a rodina

V roce 1861 se v Budapešti oženil s hraběnkou Marií Györyovou de Radvány (1840–1908), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.^[8] Z jejich manželství se narodili synové Ladislav (László) (1864–1939) a Pavel (Pál) (1873–1917), oba zastávali funkci guvernéra v Rijece.^[9]

Vlastnil přibližně 10 000 hektarů půdy ve třech župách,^[10] jeho hlavním sídlem byl zámek Murska Sobota v dnešním Slovinsku (od původního maďarského názvu Muraszombat je odvozen rodový predikát Szapáryů). Rodina sídlila také na zámku Perkáta v župě Fejér, který byl dědictvím jeho manželky po vymřelém rodu Györyů.^[11]

Jeho bratranec Gyula Szapáry (1832–1905) byl vlivným uherským politikem druhé poloviny 19. století a v letech 1890–1892 uherským předsedou vlády.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Géza Szapáry na Wikimedia Commons
• Životopis Gézy Szapáryho
• Rod Szapáry in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich