Gatčinský palác

Gatčinský palác / Гатчинский дворец
Jižní průčelí Gatčinského paláce
Základní informace
Sloh	ruský klasicismus
Architekt	Antonio Rinaldi
Stavebník	Kateřina II. Veliká, Grigorij Grigorjevič Orlov
Poloha
Adresa	Gatčina Leningradská oblast, Severozápadní federální okruh, Rusko Rusko
Souřadnice	59°33′50,05″ s. š., 30°6′28,72″ v. d.
Další informace
Kód památky	4710204013
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek
Světové dědictví UNESCO
Gatčinský palácový komplex
Smluvní stát	Rusko Rusko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iv, vi
Odkaz	540 (anglicky)
Oblast	Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení	1990 (14. zasedání)
Rejstřík památek	4710204013

Gatčinský palác či palác Gatčina (rusky Гатчинский дворец, často též s přívlastkem Большой – velký) je velkolepé sídlo ve stylu raného ruského klasicismu z let 1766–1781. Palác nechala vystavět ruská carevna Kateřina II. Veliká pro svého favorita Grigorije Orlova. Budova se nachází ve stotisícovém městě Gatčina v Leningradské oblasti Severozápadního federálního okruhu Ruska. Gatčinský palác se zapsal do historie architektury jako vynikající příklad stylu raného klasicismu. Palácový komplex se zahradami je od roku 1990 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO spolu s řadou dalších staveb a sídel v celé Leningradské oblasti a Petrohradu pod společnou položkou „Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek“.

Dějiny palácového komplexu

V 18. století, po vítězství Ruska nad Švédskem a výstavbě Petrohradu, se v Gatčinském statku začaly stavět nové stavby na zbytcích švédských obydlí. Při stavbě byly použity starší základy a stavební materiál, tak vznikla např. sušárna pro uchovávání obilí s věží a cimbuřím a budova bývalé soukenické továrny, které dnes připomínají ony časy.

Doba vlády Kateřiny II. a krátkého panování jejího syna Pavla I. (1796–1801) podstatně změnily budoucnost osady Gatčina. V té době zde vedle sebe pracovali ruští, italští, angličtí a francouzští umělci. Mnozí z nich jenom v Rusku dostali příležitost použít svých získaných zkušenosti.

Armádní důstojník, účastník sedmileté války, hrabě Grigorij Orlov, byl vlivný oblíbenec panovnice. Kateřina II. mu darovala Gatčinský statek na břehu jezera, kde si hrabě vybudoval venkovský zámek, obklopený malebnými parky a rozsáhlými lesy určenými pro zábavu a lov. Autorem projektu byl italský architekt Antonio Rinaldi, který v Rusku pracoval 40 let.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gatčinský palác na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Kulturní dědictví	Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek • Kižský pogost • Kreml a Rudé náměstí v Moskvě • Historické památky Novgorodu a okolí • Kulturní a historický komplex Soloveckých ostrovů • Bílé památky Vladimiru a Suzdalu • Architektonický komplex Trojicko-sergijevské lávry v Sergijevě Posadu • Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském • Historický a architektonický komplex Kazaňského kremlu • Komplex Ferapontova kláštera • Citadela, staré město a opevnění Derbentu • Komplex Novoděvičího kláštera • Historické centrum Jaroslavle • Struveho geodetický oblouk • Starobylé město Chersonésos a jeho chora (sporné) • Bulgarský historický a archeologický komplex • Chrám a klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice v ostrovním městě Svijažsku • Chrámy pskovské architektonické školy • Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře • Observatoř Kazaňské univerzity a Observatoř V. P. Engelhardta
Přírodní dědictví	Komijské pralesy • Jezero Bajkal • Kamčatské sopky • Zlaté hory Altaje • Západní Kavkaz • Kurská kosa • Centrální Sichote-Aliň • Uvsunurská kotlina • Přírodní systém Wrangelova ostrova • Náhorní plošina Putorana • Přírodní park Lenské sloupy • Krajiny Daurie