George Bowyer

Admirál Sir George Bowyer
Kapitán George Bowyer (1768, Joshua Reynolds)
Vojenská služba
Služba	Spojené království
Složka	Royal Navy
Hodnost	admirál 1799, viceadmirál 1794, kontradmirál 1794, kapitán 1762
Narození	1740
Úmrtí	6. prosince 1800 (ve věku 59–60 let)
Titul	baronet 1794 (povýšení), 1799 (dědictví)
Choť	Margaret Price (1768–1778) Henrietta Brett (od 1782)
Rodiče	Sir William Bowyer, 3rd Bt. a Anne Stonhouse
Děti	Sir George Bowyer, 6th Baronet Henrietta Bowyer unknown son Bowyer unknown daughter Bowyer
Příbuzní	Henry George Bowyer, Sir George Bowyer, 7th Baronet[1] a Sir William Bowyer, 4th/8th Bt.[1] (vnoučata)
Sídlo	Radley Hall
Profese	politik a námořní důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir George Bowyer, 5. a 1. baronet (anglicky Sir George Bowyer, 5th Baronet Bowyer of Denham Court, 1st Baronet Bowyer of Radley Hall) (3. května 1740 Denham Court, Buckinghamshire, Anglie – 6. prosince 1800 Radley Hall, Oxfordshire, Anglie) byl britský admirál. Pocházel ze šlechtické rodiny a u královského námořnictva sloužil od dětství, na moři se zúčastnil válečných konfliktů druhé poloviny 18. století. Ve válkách proti republikánské Francii byl vážně zraněn v bitvě Slavného 1. června (1794). Následky zranění jej vyřadily z další aktivní služby, nakonec ale dosáhl hodnosti admirála (1799). Díky dědictví a vlastním akvizicím byl majitelem panství v několika hrabstvích.

Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Buckinghamshire připomínané od 15. století, narodil se na zámku Denham Court jako mladší syn Sira Williama Bowyera, 3. baroneta (1710–1767).^[2] Jako kapitánský sluha vstoupil do námořnictva již v jedenácti letech, začínal pod kapitánem Richardem Howem. Sloužil u břehů západní Afriky, ve Středomoří a Karibiku. Na počátku sedmileté války se zúčastnil bitvy o Menorcu a v roce 1758 byl povýšen na poručíka. Dalších bojů se zúčastnil u břehů Francie a v Karibiku, v roce 1761 získal hodnost komandéra. V roce 1762 v boji s Francouzi u ostrova Ouessant padl do zajetí a ztratil loď, načež byl postaven před válečný soud, ten jej zprostil viny.

V roce 1762 dosáhl hodnosti kapitána, ale po sedmileté válce žil několik let mimo aktivní službu. Znovu byl povolán až během války proti USA, kdy s admirálem Byronem odplul do Karibiku a poté se připojil k loďstvu admirála Rodneye. Pod Rodneyovým velením se zúčastnil bitvy u Martiniku (1780) a několika dalších menších střetnutí s Francouzi. V roce 1781 se vrátil do Anglie a v hodnosti komodora velel od roku 1782 v ústí řeky Medway. V roce 1784 byl zvolen do Dolní sněmovny, kde podporoval vládu W. Pitta mladšího. Na půdě parlamentu vystoupil několikrát jako řečník k tématu námořnictva.^[3] V Dolní sněmovně zastupoval volební obvod Queenborough v hrabství Kent, kde ve volbách v roce 1784 těsným výsledkem porazil admirála Hyde Parkera.^[4] V následujících volbách v roce 1790 již nekandidoval. Mezitím získal v roce 1787 čestnou hodnost plukovníka námořní pěchoty (Royal Marines).

Na začátku válek s republikánskou Francií byl povýšen do hodnosti kontradmirála (1793) a připojil se k loďstvu Channel Fleet admirála Howea, svého prvního nadřízeného z počátku kariéry. Se svou lodí HMS Barfleur podnikl koncem května 1794 útok proti francouzskému loďstvu admirála Villareta de Joyeuse.^[5] V následující bitvě Slavného 1. června byl vážně zraněn a musela mu být amputována noha. Za zásluhy obdržel státní penzi ve výši 1 000 liber ročně a získal titul baroneta s nárokem na titul Sir.^[6] Titul of Radley Hall byl odvozen od názvu panství, které v roce 1792 zdědil po spřízněné rodině Stonhouse. Aktivně na moři již nemohl sloužit, ale v roce 1794 byl povýšen na viceadmirála a nakonec v roce 1799 dosáhl hodnosti admirála. Po bratru Williamovi (1736–1799) zdědil v roce 1799 starší rodový titul baroneta z Denham Court. Od názvu tohoto sídla byl později odvozen peerský titul barona Denhama, který potomci užívají dodnes. Současným představitelem rodu je George Grenville Bowyer, 3. baron Denham (*1959).^[7]

Rodina a majetek

Kromě statků získaných dědictvím vlastnil také panství Warfield Grove v hrabství Berkshire, kde nechal postavit v georgiánském stylu zámek Warfield House.^[8] Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1768 s Margaret Price, ovdovělou Downingovou (†1778), s níž neměl žádné potomstvo.^[9] Podruhé se oženil v roce 1782 s Henriettou Brettovou (1753–1845), dcerou admirála a prvního námořního lorda Sira Peircyho Bretta. Z jejich manželství se narodilo šest dětí, dědicem rodových titulů a majetku byl syn Sir George Bowyer, 2. a 6. baronet (1783-1860), který byl řadu let poslancem Dolní sněmovny.^[10]

Rodové sídlo Radley Hall bylo v 19. století prodáno a dnes je zde umístěna soukromá internátní škola Radley College. Jako připomínka účasti admirála Bowyera v bitvě Slavného 1. června bývá na budově školy každoročně 1. června vyvěšována britská vlajka.^[11][12]

Odkazy

Reference

Literatura

• KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2
• KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl (Revoluční a napoleonské války na moři); Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2
• KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku; Praha, 2018; 200 s. ISBN 978-80-7557-145-8

Externí odkazy

• Admirál George Bowyer na webu morethannelson
• Admirál George Bowyer na webu Royal Berkshire History