Gerald z Walesu

Gerald z Walesu
Gerald z Walesu na dobové miniatuře
Narození	1146 Hrad Manorbier
Úmrtí	Desetiletí od 1220 Hereford
Povolání	kartograf, historik, spisovatel, duchovní, politik a katolický kněz
Alma mater	Pařížská univerzita
Témata	dějiny, kronikářství a středověká literatura
Významná díla	Topographia Hibernica
Rodiče	William de Barri[1] a Angharad ferch Nest[1]
Příbuzní	Robert de Barry[2] a Philip de Barry (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerald z Walesu (velšsky Gerallt Gymro, latinsky Giraldus Cambrensis, 1146 hrad Manorbier – 1223 ^?) byl arcijáhen v Breconu, kronikář, historik a kartograf. Většinu svého života věnoval marné snaze o získání biskupského stolce ve velšské diecézi sv. Davida.

Život

Gerald, vlastním jménem Gerald z Barry byl potomkem Viléma z Barry a Angharad, dcery Geralda z Windsoru. V jeho žilách tak kolovala směs velšské a normanské krve a již od mládí byl zasvěcen církevní kariéře, která započala výchovou u benediktinů v Gloucesteru a poté pokračoval ve studiu na pařížské univerzitě. Po návratu do vlasti roku 1172 byl pověřen výběrem církevních v desátků a získal úřad arcijáhna v Breconu. Po marné snaze o získání biskupského postu se vrátil do Francie a pokračoval ve studiu teologie v Paříži. Po roce 1179 se účastnil dvou výprav ve jménu krále Jindřicha do Irska, byl účastníkem dublinského koncilu a koncem 80. let byl společníkem arcibiskupa propagujícího kruciátu a účast na ní při cestě po Walesu a Francii.

Kromě systematického psaní, se kterým sdílel úspěch u svých posluchačů, se Gerald snažil získat úřad biskupa při katedrále v St David's, který byl již v jeho dětství obsazen jeho strýcem. Roku 1198 jej navrhla místně příslušná kapitula, ale jeho kandidatura neprošla přes canteburského arcibiskupa. Naděje vkládaná do rozhodnutí krále Richarda zhasla společně s jeho nečekanou smrtí a Gerald se vydal pro svěcení do Říma, kde doufal v souhlas papeže. Biskupského svěcení se nikdy nedočkal, poslední roky života strávil marným pendlováním mezi Walesem a Římem, kdy se snažil dokázat nezávislost velšské církve sv. Davida na canterburském arcibiskupství, musel čelit pomluvám z úst canterburských kanovníků a svému pronásledování králem. Svou snahu nakonec vzdal a závěr života strávil veřejným předčítáním svých děl.^[4]

Dílo

• Topographia Hibernica 1187
• Expugnatio Hibernica 1189
• Itinerarium Cambriae 1191
• Liber de Principis instructione cca 1193
• Descriptio Cambriae
• De instructione principis
• De rebus a se gestis
• De iure et statu Menevensis ecclesiae
• Gemma ecclesiastica
• Speculum ecclesiae
• Symbolum electorum
• Invectiones
• Retractationes
• Speculum duorum
• Život Huga z Lincolnu
• Život Geoffroye, arcibiskupa z Yorku
• Život svatého Ethelberta
• Život svatého Remigia
• Život svatého Davida
• Vita sancti Karadoci
• De fidei fructu fideique defectu
• Totius Kambriae mappa cca 1205

Odkazy

Reference

Literatura

• Gerald z Walesu. Dějiny a místopis Irska. Příprava vydání Petr Šourek. Praha: Aurora, 1998. 176 s. ISBN 80-85974-99-1. 
• Gerald z Walesu. Putování Walesem/Popis Walesu. Příprava vydání Petr Šourek. Praha: Argo, 2008. 208 s. ISBN 978-80-257-0102-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerald z Walesu na Wikimedia Commons
• (anglicky) Gerald of Wales, The Description of Wales
• (anglicky) Gerald of Wales, The Itinerary of Archbishop Baldwin through Wales

Autoritní data

Biblio: aa563dd9-4bfa-451e-ab98-8b450e1e973d NKC: mzk2003215054 BIBSYS: 90177423 BNE: XX1355969, XX948926 BNF: cb13516341h (data) CiNii: DA01512813 DIB: 003490 GND: 118717618 ICCU: MILV011170 ISNI: 0000 0004 4931 0667 LCCN: n50033813 LNB: 000292457 NDL: 001116402, 00618345 NLA: 36591931, 35126282 NLI: 987007261874805171 NTA: 070981035 PLWABN: 9811265332505606 SELIBR: 188265 SNAC: w60t3fb3 SUDOC: 027628698 Trove: 162540, 1310081 ULAN: 500330562 VcBA: 495/21639 VIAF: 67260463, 219992833, 309813655 WorldCat Identities: lccn-no91001038