Geymüllerschlössel

Geymüllerschlössel Mautnerova vila
Účel stavby
muzeum, výstavní síň
Základní informace
Sloh	empír, biedermeier, novogotika
Architekt	anonym
Výstavba	1808
Přestavba	kolem 1987
Stavebník	Johann Jakob Geymüller
Současný majitel	Museum für angewandte Kunst (Vídeň)
Pojmenováno po	Jacob von Geymüller a Isidor Mautner
Poloha
Adresa	hlavní město Vídeň, Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°14′37,32″ s. š., 16°18′26,28″ v. d.
Další informace
Kód památky	41698
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geymüllerschlössel (také Geymüller-Schloßchen nebo Mautnerova vila) je zámeček, dvoupatrová stavba obklopená parkem, při ulici Khevenhüllerstrasse 2, v 18. vídeňském obvodu Währing, v katastru obce Pötzleinsdorf. Stojí severně od Pötzleinsdorfského zámeckého parku.

Dějiny

Geymüllerschlössel je pojmenován po svém stavebníkovi, baronu Johannu Jakobu Geymüllerovi (1760–1834), bratrovi statkáře a majitele zámku Pötzleinsdorf Johanna Heinricha Geymüllera (1754–1824). Johann Jakob s rodinou bydlel v centru Vídně ve Wallnerstrasse 8, v paláci Geymüller-Caprara.^[1] Víkendovou budovu „pro potěšení“ mu v roce 1808 v rozlehlém parku postavil neznámý architekt. Její historizující styl je složen z jednoduché klasicistní dispozice zámku, s architektonickými články a dekorací z gotických a orientálních prvků. Hlavní průčelí je šířkové a obrací se na jih do parku trojosou lodžií, nesenou třemi staroegyptskými sloupy; hrotitá okna a štukatury v interiérech jsou novogotické. Posledním majitelem z rodu Geymüllerů byl synovec stavitelů Johann Heinrich von Geymüller-Falkner (někdy nazývaný Johann Heinrich von Geymüller mladší).

Po několika změnách vlastníků roku 1888 zámeček koupil původem východočeský textilní průmyslník Isidor Mautner (1852 Náchod-1930 Vídeň), po němž se stavba začala nazývat „Mautnerova vila“. Ten jej v době velké hospodářské krize v roce 1929 musel dát do zástavy Rakouské národní bance. Hypotéka byla v roce 1938 převedena na Deutsche Reichsbank, která zámeček v roce 1944 jako židovský soukromý majetek arizovala. Plánované demolici zabránili památkáři. V roce 1948 prodala Rakouská národní banka již zchátralou budovu Rakouské republice. Od ní si ji pronajal politik a ředitel Rakouské státní tiskárny, brněnský rodák JUDr. Franz Sobek (1903-1975), za vysokou cenu a s doživotním užívacím právem. Uložil zde i svou sbírku starožitných hodin. Byl mecenášem umění a svou sbírku i vybavení zámečku odkázal státu.^[2]

Po jeho smrti se zámeček stal pobočkou vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea MAK, nejdříve depozitářem a od roku 1988 také expozicí. Po rekonstrukci stavby z roku 2021 byla nepůvodní "schönbrunnská žlutá" fasáda nahrazena původními bílými omítkami a odstraněny nestylové zásahy pozdějších úprav.

Sbírky

Interiéry zámečku jsou zařízeny nábytkem z období klasicismu, empíru a biedermeieru, vystavena je rovněž rozsáhlá sbírka hodin Franze Sobka. V roce 2021 byla otevřena badatelna s textovou a obrazovou dokumentací. Konají se zde příležitostně také výstavy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geymüllerschlössel na německé Wikipedii.

Literatura

• NEMETSCHKE Nina, KUGLER George J. Kugler (ve spolupráci s Ulrike Müller-Kaspar): Lexikon der Wiener Kunst und Kultur. Carl Uberreuter : Wien 1990, s. 119.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Geymüllerschlössel na Wikimedia Commons