| Gian Gastone | |
|---|---|
 Gian Gastone v roce 1690, portrét od Niccoly Cassana | |
| Doba vlády | 1723–1737 |
| Úplné jméno | Giovanni Battista Gastone |
| Tituly | toskánský velkovévoda |
| Narození | 24. května 1671 Florencie, Toskánské velkovévodství |
| Úmrtí | 9. července 1737 (ve věku 66 let) nebo 1737 (ve věku 65–66 let) Florencie, Toskánské velkovévodství |
| Pohřben | bazilika sv. Vavřince, Florencie, Toskánské velkovévodství |
| Předchůdce | Cosimo III. Medicejský |
| Nástupce | František I. Štěpán Lotrinský |
| Manželka | Anna Marie Františka Toskánská |
| Rod | Medici |
| Otec | Cosimo III. Medicejský |
| Matka | Markéta Luisa Orleánská |
| Podpis | .png) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gian Gastone Medicejský, italsky de’ Medici (24. května 1671 Florencie – 9. července 1737 Florencie) byl sedmý a poslední toskánský velkovévoda z rodu Medicejských, jímž rod vymřel po meči.
Život
Gian Gastone, jinak též jmenovaný krátce Gaston, se narodil jako druhorozený syn toskánského velkovévody Cosima III. a jeho manželky Markéty Luisy Orleánské. Jeho starší bratr Ferdinand zemřel ještě dříve než otec, takže se Gian Gastone po smrti Cosima automaticky v roce 1723 stal toskánským velkovévodou. Jeho vláda byla odlišná od reakční vlády jeho předchůdce, protože byl nadán velkým sociálním cítěním. Gian Gastone zrušil antisemitské zákony, daně pro chudinu i veřejné popravy.
Díky kontaktům své sestry a politickému plánu císaře Leopolda I. se Gian Gastone oženil s Annou Marií Františkou, českou šlechtičnou z rodu vévodů Sasko-lauenburských, která sídlila na zámku v Ostrově nad Ohří a v Zákupech. Přestavbu ostrovského zámku po požáru z roku 1691 pro novomanžele vedli významní stavitelé Abrahám Leuthner a Kryštof Dientzenhofer. Z období přestavby pochází kamenná znaková kartuše s císařským orlem na frontonu portálu hlavního vstupu, který již před požárem roku 1690 tesal ostrovský sochař Martin Möckel.
Manželé střídavě pobývali v Ostrově, v Zákupech a ve svém paláci v Praze, ale nerozuměli si. Manželství – nejspíše pro Gastonovu homosexuální orientaci[1] a pro vypjatou religiozitu Anny Marie Františky – nepřineslo potomky a Gaston se roku 1708 natrvalo vrátil do rodné Florencie. Je zajímavé, že se Gian Gaston během manželství snažil vžít do nového prostředí a učil se česky, a to u Václava Jandita. Tento učitel mu věnoval svou českou gramatiku.
Tituly a oslovení
- 24. května 1671 – 30. října 1713: Jeho Výsost princ Gian Gastone
- 30. října 1713 – 31. října 1723: Jeho Královská Výsost velkokníže toskánský
- 31. října 1723 – 9. července 1737: Jeho Královská Výsost Nejjasnější velkovévoda toskánský
Vývod z předků
Reference
Literatura
- Jan F. Pavlíček. Pobyt Giana Gastona de' Medici v Čechách. Brno 2013. Disertační práce, školitel Tomáš Knoz, Dostupné on-line.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gian Gastone Medici na Wikimedia Commons - Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- http://madmonarchs.guusbeltman.nl/madmonarchs/giangastone/giangastone_bio.htm Archivováno 13. 6. 2021 na Wayback Machine.
- http://www.withinflorence.com/gian-gastone-homosexual-medici/
| Předchůdce: Cosimo III. |
Toskánský velkovévoda 1723–1737 |
Nástupce: František Štěpán |
| Předchůdce: Cosimo III. |
Velmistr Řádu sv. Štěpána, papeže a mučedníka 1723–1737 |
Nástupce: František Štěpán |
| Předchůdce: Ferdinand |
Toskánský následník trůnu (Velký princ) 1713–1723 |
Nástupce: František Štěpán |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Gian_Gastone_Medicejský |
