| Giuseppe Castiglione | |
|---|---|
| Narození | 19. července 1688 Milán |
| Úmrtí | 17. července 1766 (ve věku 77 let) Peking |
| Místo pohřbení | hřbitov Zhalan |
| Povolání | malíř, misionář, kreslíř, rytec, architekt, projektant a tiskař |
| Významná díla | Ten Prized Dogs |
| Mecenáš | Čchien-lung |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Giuseppe Castiglione, SJ (19. července 1688 – 17. července 1766), byl italský jezuita a misionář v Číně, kde působil jako malíř a architekt na císařském dvoře Říše Čching za panování tří – císařů Kchang-siho, Jung-čenga a Čchien-lunga. Maloval originálním stylem, který je spojením evropských a čínských tradic.
Život
Guiseppe Castiglione se narodil v Miláně dne 19. července 1688.[1] Vzdělával se doma u soukromého učitele, což bylo tehdy v bohatých rodinách běžné. Pod vedením mistra se rovněž naučil malovat. V roce 1707 vstoupil ve věku 19 let v Janově do Tovaryšstva Ježíšova, nikdy však nebyl vysvěcen na kněze, sloužil jako bratr laik.[1]
Mezi roky 1710 a 1714 pobýval v Coimbře, kde pracoval na výzdobě kaple sv. Františka Borgii v noviciátním kostele, dnes Nové katedrále v Coimbře. Namaloval několik panelů v kapli a obraz Obřezání Páně pro hlavní oltář.[2]
Na císařském dvoře Říše Čching působila koncem 17. století řada jezuitů vzdělaných v různých oborech. Na počátku 18. století požádali jezuité o vyslání malíře z Evropy, Castiglione byl vybrán jako nadějný kandidát a místo přijal.[3] V srpnu 1715 Castiglione dorazil do Macaa v Číně a později téhož roku do Pekingu.[1]
V Pekingu byl představen císaři Kchang-simu, který si prohlédl jeho obraz psa, jiný zdroj uvedl, že na Kchang-siho žádost na místě namaloval ptáka.[3] V Číně přijal Castiglione jméno Lang Š'-ning (v českém přepisu, čínsky pchin-jinem Láng Shìníng, znaky zjednodušené 郞世宁, tradiční 郞世寧). Kchang-siho nástupce Jung-čeng na jednu stranu Castiglioneho favorizoval, objednal si u něj řadu děl. Na druhou stranu byla Jung-čengova vláda pro jezuity těžkým obdobím, protože křesťanství bylo potlačováno a misionáři, kteří nepracovali pro císaře, byli vyháněni.[4]
Rovněž císař Čchien-lung oceňoval Castiglioneho umělecké schopnosti a v průběhu tří desetiletí své vlády mu uděloval stále vyšší oficiální hodnosti u dvora.[1] Na císařském dvoře strávil Castiglione přes padesát let, během nichž maloval různá témata, včetně portrétů císařů a císařoven. Do Evropy se už nikdy nevrátil, zemřel v Pekingu 17. července 1766, byl pohřben na místním jezuitském hřbitově Zhalan. Nekrolog osobně napsal Čchien-lung, který také nechal vztyčit speciální kámen na Castiglioneovu památku.[4]
Dílo
Castiglione přizpůsobil svůj evropský malířský styl čínským tématům a vkusu. Jeho nejstarší dochovaný obraz vytvořený v takovém stylu je z roku 1723, prvního roku Jung-čengovy vlády.[5]
Čchien-lung projevoval zvláštní zájem o obrazy koní, které získal darem od panovníků sousedních zemí, Castiglione pro něj například namaloval sérii Čtyři afghánští oři.[4]
V roce 1765 Castiglione a další jezuitští malíři – Jean Denis Attiret, Ignác Sichelbarth a Jean Damascène Sallusti – vytvořili sérii grafik „Válečné tisky“, které císař objednal na památku svých vojenských tažení. Zmenšené kopie obrazů byly odeslány do Paříže a tam zpracovány do rytin a leptů a odeslány zpět do Číny. Tímto způsobem vznikla série šestnácti grafik, z nichž Castiglione vytvořil dvě.[6]
Kromě malování se Castiglione podílel na projektování paláců západního stylu, voliér a bludiště v císařských zahradách.[7] Jeho malby vytvářející iluzi prostoru (trompe-l'œil) na stěnách paláců se bohužel nedochovaly, protože budovy byly zničeny v roce 1860 během druhé opiové války.[3] Jeho vliv se zachoval pouze v malbách jeho žáka na stěnách a stropech v Ťüan-čchin-čaj (Ateliér vyčerpání z pilné služby) v Paláci klidné dlouhověkosti v Zakázaném městě.[9][10]
Styl a technika
Castiglioneho styl malby je jedinečnou kombinací evropského a čínského kompozičního cítění, techniky a témat. Upravil evropský styl, ve kterém se vyučil, aby vyhovoval čínskému vkusu. Například výrazné stíny používané v technice šerosvitu byly pro císaře Čchien-lunga nepřijatelné, protože podle jeho názoru vypadají jako špína. Proto když Castiglione maloval portréty, použil takové osvětlení, že na obličeji nebyly žádné stíny.[8] Císaři také preferovali, aby jejich portréty zachycovaly celou tvář ve frontálním pohledu.[5]
Na mnoha obrazech se podílel větší počet dvorních malířů. Například na obraze Hlídka při lovu jelenů (哨鹿圖, Šao-lu-tu) namaloval Castiglione portréty císaře a dalších úředníků na koních. Ostatní členy lovecké skupiny, stromy a krajinu namalovali jiní dvorní malíři v tradičním čínském stylu, který je výrazně odlišný.[1]
Díky Castiglioneho působení začaly obrazy na dvoře Čching vykazovat jasný západní vliv. Další evropští malíři se přidali a vznikla nová malířská škola, která kombinovala čínské a evropské techniky. Vliv západního umění na malby dvora Čching je patrný zejména ve využití světla, stínu a perspektivy, stejně jako v upřednostnění záznamu současných událostí.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Castiglione (Jesuit painter) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e MUSILLO, Marco. Reconciling Two Careers: The Jesuit Memoir of Giuseppe Castiglione Lay Brother and Qing Imperial Painter. S. 45. Eighteenth-Century Studies [online]. Academia.edu Publishing, 2008 [cit. 2024-06-07]. Roč. 42, čís. 1, s. 45. Dostupné online. ISSN 1086-315X.
- ↑ Colégio do Santíssimo Nome de Jesus / Igreja das Onze Mil Virgens / Catedral de Coimbra / Sé Nova de Coimbra / Igreja Paroquial da Sé Nova / Igreja do Santíssimo Nome de Jesus / Museus da Universidade de Coimbra. www.monumentos.gov.pt [online]. Monumentos [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ a b c MUSILLO, Marco. Mid-Qing Arts and Jesuit Visions: Encounters and Exchanges in Eighteenth-Century Beijing. In: DELSON, Susan. Ai Weiwei: Circle of Animals. Munich, London, New York: Prestel Publishing, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 146–161. (anglicky)
- ↑ a b c ARNOLD, Lauren; CORSI, Elisabetta. Of the Mind and the Eye: Jesuit Artists in the Forbidden City in the Seventeenth and Eighteenth Centuries. Pacific Rim Report [online]. University of San Francisco, Center for the Pacific Rim, 2003-04 [cit. 2024-06-07]. Čís. 27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ZOU, Hui. A Jesuit garden in Beijing and early modern Chinese culture. West Lafayette, Ind: Purdue University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1557535832. (anglicky)
- ↑ Storming the Encampment at Gadan-Ola.. Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [online]. United States Legislative Information [cit. 2024-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-17. (anglicky)
- ↑ LI, Lilian M. The Garden of Perfect Brightness - 2, The European Palaces and Pavilions of Yuanmingyuan. visualizingcultures.mit.edu [online]. Massachusetts Institute of Technology, Visualizing Cultures [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b YANG, Xin; BARNHART, Rihard M.; NIE, Chongzheng; CAHILL, James; LANG, Shaojun; WU, Hung. Three thousand years of Chinese painting. New Haven London: Yale University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-300-07013-2.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Giuseppe_Castiglione |
