 Gloxinie | |
|---|---|
 Gloxinie Sinningia bullata | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | podpětovité (Gesneriaceae) |
| Rod | gloxinie (Sinningia) Nees, 1825 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gloxinie[1] (Sinningia), též někdy uváděná jako gloxínie, je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje asi 75 druhů a je rozšířen výhradně ve Střední a Jižní Americe. Gloxinie jsou vytrvalé byliny a keře vyrůstající z podzemní hlízy nebo oddenku. Mají zvonkovité nebo válcovité, nejčastěji červené nebo oranžové květy. Gloxinie nádherná je pěstována již od 19. století v mnoha kultivarech jako pokojová rostlina.
Popis
Gloxinie jsou vytrvalé, většinou pozemní, chlupaté byliny nebo keře. Vyrůstají z podzemního oddenku nebo z dřevnaté hlízy. Stonky jsou přímé nebo poléhavé, často nevětvené. Listy jsou vstřícné nebo v přeslenech, někdy nahloučené na krátkých stoncích vyrůstajících z hlízy. Listy jsou přisedlé nebo řapíkaté, podlouhlé, kopinaté nebo okrouhlé. Květenství jsou úžlabní vrcholíky či okolíky nebo zdánlivě vrcholové hrozny. Kalich je zvonkovitý, s 5 trojúhelníkovitými laloky. Koruna je obvykle červená nebo oranžová, řidčeji bílá, zelenavá aj., se zvonkovitou nebo válcovitou, na bázi vypouklou korunní trubkou. Koruna je na konci dvoupyská nebo řidčeji zakončená 5 více méně stejnými laloky. Tyčinky jsou 4 a jsou přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník je svrchní až polospodní, s tenkou čnělkou. Tobolky jsou vejcovité, pukající 2 nebo 4 chlopněmi. Obsahují mnoho drobných lesklých semen.[2]
-
Květ Sinningia barbata -
Květ Sinningia iarae -
Hlíza Sinningia macrostachya
_Nichols._(9314003956).jpg)
Rozšíření
Rod gloxinie zahrnuje asi 75 druhů. Je rozšířen v Americe od Mexika po Bolívii, severní Argentinu a Uruguay.[2] Centrum rozšíření je v jihovýchodní Brazílii.[3]
Jméno
Rod Sinningia má v češtině i v jiných jazycích poněkud matoucí jméno gloxinie a může tak být zaměňován s rodem Gloxinia (gloxiniovka). Tato skutečnost má historické kořeny. Nejznámější pěstovaný druh, Sinningia speciosa, byl v roce 1817 zveřejněn jako Gloxinia speciosa. Do rodu Sinningia byl oficiálně přeřazen až v roce 1877, mezitím se však tato oblíbená rostlina zapsala do širokého povědomí jako Gloxinia a jméno Gloxinia speciosa se objevovalo až do 20. století místy i v odborné literatuře. Zažitý český název gloxinie byl pro rod Sinningia ponechán a pro rod Gloxinia je doporučováno jméno gloxiniovka.[4][1]
Ekologie
Gloxínie rostou zejména na skalnatých výchozech v atlantickém deštném lese, některé druhy rostou v normální půdě nebo jako epifyty. Většina gloxínií má vytrvalou dřevnatou hlízu, z níž vyrůstají jednoleté nadzemní stonky. Hlíza pomáhá rostlinám přečkat suché období. Některé druhy (celkem 9) jsou vytrvalé a nezatahující.
Květy jsou tvarem, barvou i složením nektaru přizpůsobené různým opylovačům, mezi nimiž převažují kolibříci, můry, netopýři nebo včely. Druhy s dlouze trubkovitými květy jsou vesměs opylovány kolibříky. Nektar v těchto květech je sladký a obsahuje asi 24 % cukru. Dlouhá korunní trubka zabraňuje přístupu hmyzu loupícího nektar. Květy opylované včelami jsou zvonkovité nebo nálevkovité, většinou modré, purpurové, bílé nebo žluté. Nektar je velmi sladký (asi 29 % cukru). Květy opylované netopýry bývají zelenavé nebo krémové a široce rozevřené. Nektar obsahuje málo cukru (asi 7 %) a vůní připomíná pálící se plast. Květy opylované můrami jsou bílé a mají dlouhou a úzkou korunní trubku. Některé druhy mají velmi úzkou korunní trubku a fialové květy a jsou opylovány pravděpodobně motýly.[3][5]
-
Sinningia sceptrum, druh opylovaný kolibříky -
Sinningia tubiflora, druh opylovaný můrami -
Sinningia eumorpha, druh opylovaný včelami -
Sinningia muscicola, druh opylovaný pravděpodobně motýly
Taxonomie
Rod Sinningia byl v minulosti řazen do tribu Gloxinieae. V roce 1997 byl na základě molekulárních dat přeřazen spolu s dalšími 2 rody (Vanhouttea, Paliavana) do tribu Sinningieae. Do rodu Sinningia byly vřazeny rody Rechsteineria a Lietzia.[3]
Význam
Gloxinie nádherná (Sinningia speciosa) se jako okrasná rostlina pěstuje již více než 200 let. Pochází z Brazílie a do Anglie byla dovezena v roce 1815. V 19. století a na začátku 20. století byly již známy stovky kultivarů. Některé z těchto starých kultivarů přečkaly až do dnešní doby.[4] Další druhy gloxinií jsou k vidění ve sklenících českých botanických zahrad.[6]
-
Kultivar gloxinie nádherné -
Kultivar gloxinie nádherné -
Kultivar gloxinie nádherné
_01.jpg)
Reference
- ↑ a b SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ a b c PERRET, M. et al. Systematics and evolution of tribe Sinningieae (Gesneriaceae): evidence from phylogenetic analyses of six plastid DNA regions and nuclear ncpGS. American Journal of Botany. Mar 2003, čís. 90(3), s. 445–460. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b ZAITLIN, David. Intraspecific diversity in Sinningia speciosa (Gesneriaceae: Sinningieae), and possible origins of the cultivated florist’s gloxinia. AoB PLANTS. Oct 2012. Dostupné online.
- ↑ Sinningia pollinators [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gloxinie na Wikimedia Commons - Na webu Konev
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Gloxinie |
