Gusev

Gusev Гусев
Bývalá budova pruské správy
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°35′32″ s. š., 22°11′59″ v. d.
Nadmořská výška	45 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Gusev
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,2 km²
Počet obyvatel	28 820 (2023)[2]
Hustota zalidnění	1 773,5 obyv./km²
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik	16. století
Oficiální web	www.admgusev.ru
PSČ	238049–238059
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gusev (rusky Гусев), do roku 1946 německy Gumbinnen (litevsky Gumbinė, polsky Gąbin, česky Gabin) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Litvou a Polskem. V roce 2021 mělo přeš 28 tisíc obyvatel.

Historie

Od založení do 18. století

Z archeologický vykopávek je známo, že osídlení na místě dnešního města existovalo již na konci Doby ledové. Před dobytím území Řádem německých rytířů v 13. století se nacházela v oblasti pevnost kmene Prusů. První zmínka o Gumbinnenu pochází z roku 1580, kdy byla osada součástí Pruského vévodství. Původní název města nejspíš pochází z litevského slova Gumbinė, což znamená v češtině hlíza. Samotná osada byla založena v roce 1545 na příkaz hraběte Albrechta Braniborsko-Ansbašského.

V roce 1656 vyplenili osadu Tataři a následně přišel v letech 1709–1711 mor. Obě události téměř zdecimovaly obyvatelstvo celého tehdejšího Východního Pruska, a tak pruský král Fridrich Vilém I. inicioval kolonizaci vylidněných oblastí. Fridrich Vilém garantoval Gumbinnenu městská práva v roce 1724 a v roce 1732 přišla první velká skupina osadníků. Jednalo se protestanty, kteří byli vypovězeni ze Salcburského arcibiskupství kvůli své víře (Salcburští exulanti). V roce 1752 osadníci postavili nemocnici a tzv. Salcburský kostel. Kostel by přestavěn v roce 1840 známým architektem Karlem Fridrichem Schinkelem a stojí ve městě dodnes. Po roce 1736 se z města stalo správní centrum přilehlé oblasti. Během Sedmileté války byl Gumbinnen obsazen mezi roky 1757–1762 ruskými vojsky.

Od 19. století do roku 1945

Během Napoleonských válek propochodovala francouzská armáda městem v roce 1812 a samotný Napoleon zde strávil čtyři dny. V roce 1818 se stalo město hlavním centrem vládního obvodu Gumbinnen (Regierungsbezirk Gumbinne). Ekonomické oživení přišlo s rokem 1860, kdy bylo město napojeno na železnici. Do konce 19. století zde vznikla slévárna, továrna na nábytek, pletárna, dvě pily a několik cihelen.

Na začátku první světové války (v srpnu 1914) proběhla v blízkosti města bitva o Gumbinnen, ve které ruské vojsko slavilo vítězství. Následně bylo město Rusy na několik týdnů obsazeno. Po válce byla ve městě postavena elektrárna Ostpreußenwerk, která zásobovala elektřinou většinu Východního Pruska a v roce 1923 byl dokončen luteránský kostel. Na konci druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Dne 16. října 1944 provedli Sověti nálet na město, který zničil podstatnou část starého města a následně 22. října 1944 Rudá armáda vstoupila do města. Němci město dobyli zpět o dva dny později, což mělo za následek mnoho zvěrstev vůči civilnímu obyvatelstvu ze strany Sovětů. Definitivně Sověti dobyli město 21. ledna 1945.

Součástí SSSR a Ruska

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Gumbinnen přejmenován na Gusev na počest kapitána Rudé armády Sergeje Ivanoviče Guseva, který padl při bitvě o město v lednu 1945. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Pro nové obyvatele byla postavena rozsáhlá panelová sídliště. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Místní ekonomika začala výrazně trpět izolací od zbytku Ruska a problémy narostly se vstupem sousedního Polska a Litvy do EU v roce 2004.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[3]

Významné osobnosti města

• Kristijonas Donelaitis (1714–1780) – litevský spisovatel a luteránský pastor
• Christian Daniel Rauch (1777–1857) – německý sochař
• Otto von Corvin (1812–1886) – německý spisovatel
• Bruno Bieler (1888–1966) – německý generál
• Gotthard Heinrici (1886–1971) – německý generál
• Werner Dankwort (1895–1986) – německý diplomat
• Karin Krebs (nar. 1943) – východoněmecká atletka
• Oleg Gazmanov (nar. 1951), – ruský popový zpěvák
• Vladimir Vdovičenkov (nar. 1971) – ruský herec

Galerie

• 
  Stará správní budova 1844
• 
  Nová správní budova 1915
• 
  Okresní úřad 1900
• 
  Bismarckova věž 1910
• 
  Původní německá zástavba (dnes zemědělská škola)
• 
  Bývalá budova pruské správy
• 
  Salcburský kostel
• 
  Původní německá zástavba
• 
  Budova okresního úřadu
• 
  Pomník losu, který je ve znaku města
• 
  Pomník kapitánovi Gusevovi, po kterém nese město jméno
• 
  Současný Gusev
• 
  Současný Gusev
• 
  Současný Gusev

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gusev, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gusev na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Města v Kaliningradské oblasti
Hlavní město: Kaliningrad
	Bagrationovsk • Baltijsk • Čerňachovsk • Gurjevsk • Gusev • Gvardějsk • Krasnoznamensk • Laduškin • Mamonovo • Něman • Nestěrov • Ozjorsk • Pioněrskij • Polessk • Pravdinsk • Primorsk • Slavsk • Sovětsk • Svetlij • Svetlogorsk • Zelenogradsk

Autoritní data	GND: 4094267-3 LCCN: n82154565 MBAREA: aa939834-b854-4691-81b0-d95749d1f3f6 NLI: 987007567083705171 VIAF: 144274075 WorldCat Entities: E39PBJfRykq6QKK3Bqj3KPm68C