| Háj | |
|---|---|
 Zimní foto z jihovýchodního směru | |
| Vrchol | 632[1] m n. m. |
| Prominence | 165 m ↓ sedlo mezi Bratrušovem a Bohdíkovem |
| Izolace | 4,7 km → Ohařův kámen |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Hanušovické vrchoviny |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Pohoří | Hanušovická vrchovina |
  Háj | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Háj (632 m n. m.) je výrazný kopec v Hanušovické vrchovině, která představuje jihozápadní předhůří Hrubého Jeseníku. Tyčí se v katastrálním území Hrabenov obce Ruda nad Moravou asi 3 km západně od okresního města Šumperk.
Geomorfologie
Převážně smrkem zalesněný vrchol je tvořen dvojslídnými svory skupiny Branné a blastomylonity desenské skupiny.[2]
Rozhledna
Původní rozhlednu na Háji nechal vystavět Klub českých turistů. Dřevěnou trámovou konstrukci navrhl a stavební práce vedl Karel Čunderle, slavnostní otevření proběhlo 17. června 1934. V té době nesla věž jméno Štefánikova rozhledna a brzy se stala oblíbeným cílem výletníků z okolí. Za druhé světové války byla využívána jako pozorovatelna a rychle chátrala. Oprav se nedočkala ani po válce a v roce 1953 vyhořela poté, co do ní uhodil blesk.[3]
| Háj u Šumperka (rozhledna) | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Konstrukce | dřevěná, opláštěná |
| Kóta paty | 632 m n. m. |
| Rok vzniku | 1996 |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Šumperk |
| Souřadnice | 49°58′14,16″ s. š., 16°56′1,32″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 29 m |
| Počet schodů | 133 |
| Stav | přístupná |
| Poznámka | |
| turistická známka č. 343 | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V 70. letech se začaly objevovat úvahy o postavení nové rozhledny (viz expozice v přízemí věže). Roku 1984 navrhl Josef Janků model 24 m vysoké věže, avšak k realizaci stavby nakonec nedošlo. Teprve po roce 1989 se začalo o rozhledně na Háji znovu mluvit. Po dohodě s Klubem českých turistů, který nebyl s to stavbu zaplatit, si náklady na výstavbu mezi sebe rozdělilo město Šumperk, okolní obce a telefonní společnosti, které do věže umístily své antény. Samotné práce pak začaly v roce 1994. Současná rozhledna, podobající se té původní, byla navržena Vladimírem Malaskou a Ivo Barvířem. Veřejnosti byla zpřístupněna 28. září 1996.[3]
Přístup
Rozhledna je o prázdninách přístupná denně za mírné vstupné. Po zbytek roku je otevřeno o víkendech. K rozhledně vede cesta ze Šumperka po žluté a dále zelené turistické značce nebo z obce Bludov po modré a zelené značce. Na posledním úseku cesty náročné stoupání (převýšení asi 130 m na 0,5 km).[4]
Výhled
Ze zasklené vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se nabízí nádherný pohled na hřbety Hrubého Jeseníku a město Šumperk.[3] Na severovýchodě lze vidět Praděd, severozápadně se tyčí Králický Sněžník. V jižním směru se za dobré viditelnosti dá zahlédnout i baziliku na Svatém Kopečku u Olomouce nebo hrad Bouzov. Ochoz vyhlídkové plošiny věže je opatřen cedulkami, které pomocí kreseb věrně popisují krajinu kolem rozhledny.
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Háj, s. 140.
- ↑ a b c Háj u Šumperka [online]. rozhledny.webzdarma.cz [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
Literatura
- MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. Praha: Dokořán, 2005. 287 s. ISBN 80-7363-027-3.
- NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Háj na Wikimedia Commons - Stránky KČT Šumperk Archivováno 7. 11. 2007 na Wayback Machine.
- Háj u Šumperka, rozhledna (na Hrady.cz)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Háj_(Hanušovická_vrchovina) |
