 Hadice | |
|---|---|
 Hadice od Ernsta Haeckela | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Nadoddělení | trojlistí (Bilateria) |
| Oddělení | druhoústí (Deuterostomia) |
| Kmen | ostnokožci (Echinodermata) |
| Třída | hadice (Ophiuroida) Gray, 1840 |
| Řády | |
| Sesterská skupina | |
| Echinozoa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hadice (Ophiuroidea, Ophiuroida) jsou třídou ostnokožců. Jsou velmi pohyblivé. Mají malé terčovité tělo a pět dlouhých tenkých ramen. Někdy žije více jedinců pohromadě a rameny se mohou proplétat. Trávicí soustava hadic je slepá, mají mimotělní trávení. Jsou dravé. Živí se drobnými živočichy, řasami a také zbytky živočišných těl. Larva se nazývá ofiopluetus, má čtyři páry dlouhých ramen a živí se planktonem. Hadice jsou velmi hojné a žijí ve štěrbinách skal či korálových útesů. Do třídy hadic náleží přibližně 2300 recentních druhů.
Spolu s hvězdicemi (Asteroidea) tvoří podkmen Asterozoa; další podkmen Echinozoa tvoří sumýši (Holothuroida) a ježovky (Echinoidea), Podle některých poznatků mají hadice evolučně blíže k tomuto podkmeni a tvoří s ním skupinu Cryptosyringia, v níž jsou výjimečné tím, že si zachovaly hvězdicovitou stavbu těla, pro ostnokožce typickou. V tom případě je podkmen Asterozoa parafyletický, tedy evolučně nepřirozený.[zdroj?]
Hadice mají spolu s podkmenem Echinozoa zvláštní nervovou soustavu připomínající nervové trubice polostrunatců (Hemichordata) a obratlovců (Vertebrata).
| Echinodermata |
| ||||||||||||||||||||||||
Literatura
- ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Praha: Scientia, 2006. 255 s. ISBN 80-86960-08-0.
Externí odkazy
Slovníkové heslo hadice ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hadice na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hadice |
