Hamdija Pozderac

Hamdija Pozderac (15. ledna 1924 Cazin, Bosna a Hercegovina – 6. dubna 1988 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie^[1], v srbské cyrilici Хамдија Поздерац) byl bosenskohercegovský a jugoslávský komunistický politik bosňáckého původu.

Životopis

Před druhou světovou válkou byl aktivní v ilegálním Svazu komunistické mládeže (SKOJ). Od roku 1941 se účastnil národněosvobozeneckého boje v řadách jugoslávských partyzánů. Po válce studoval na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS v Moskvě a Filozofické fakultě Univerzity v Bělehradě. Od roku 1961 přednášel sociologii na Fakultě politických věd Univerzity v Sarajevu.

Společně s Džemalem Bijedićem patřil k předním zastácům institucionálního uznání muslimského národa v Bosně a Hercegovině a potažmo i celé Jugoslávii.

Od roku 1965 zasedal v Ústřední výboru Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny. Jeden čas byl členem jeho výkonného výboru a nakonec i předsedou (23. května 1982–28. května 1984). V různých vysokých funkcích strávil celkem 20 let.

Byl dlouholetým poslancem bosenskohercegovského parlamentu, přičemž mezi lety 1974 a 1978 byl jeho předsedou. Od května 1986 do 15. září 1987 byl členem Předsednictva Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Jeho úspěšnou politickou kariéru ukončila Aféra Agrokomerc, do které se zapletl jeho bratr Hakija a Hamdija tak byl nucen v roce 1987 rezignovat.^[1][2]

Reference

Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
Předsedové ZAVNOBiH (1943–1945)	Vojislav Kecmanović (1943–1945)
Předsedové Prezídia Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1945–1953)	Vojislav Kecmanović (1945–1946) Đuro Pucar (1946–1948) Vlado Šegrt (1948–1953)
Předsedové Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1953–1974)	Đuro Pucar (1953–1963) Ratomir Dugonjić (1963–1967) Džemal Bijedić (1967–1971) Hamdija Pozderac (1971–1974)
Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1974–1992)	Ratomir Dugonjić (1974–1978) Raif Dizdarević (1978–1982) Branko Mikulić (1982–1983) Milanko Renovica (1983–1985) Munir Mesihović (1985–1987) Mato Andrić (1987–1988) Nikola Filipović (1988–1989) Obrad Piljak (1989–1990) Alija Izetbegović (1990–1992)
Předseda Předsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996)	Alija Izetbegović (1992–1996)
Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (od 1996)	Alija Izetbegović (1996–1998) Živko Radišić (1998–1999) Ante Jelavić (1999–2000) Alija Izetbegović (2000) Živko Radišić (2000–2001) Jozo Križanović (2001–2002) Beriz Belkić (2002) Mirko Šarović (2002–2003) Borislav Paravac (2003) Dragan Čović (2003–2004) Sulejman Tihić (2004) Borislav Paravac (2004–2005) Ivo Miro Jović (2005–2006) Sulejman Tihić (2006) Nebojša Radmanović (2006–2007) Željko Komšić (2007–2008) Haris Silajdžić (2008) Nebojša Radmanović (2008–2009) Željko Komšić (2009–2010) Haris Silajdžić (2010) Nebojša Radmanović (2010–2011) Željko Komšić (2011–2012) Bakir Izetbegović (2012) Nebojša Radmanović (2012–2013) Željko Komšić (2013–2014) Bakir Izetbegović (2014) Mladen Ivanić (2014–2015) Dragan Čović (2015–2016) Bakir Izetbegović (2016) Mladen Ivanić (2016–2017) Dragan Čović (2017–2018) Bakir Izetbegović (2018) Milorad Dodik (2018–2019) Željko Komšić (2019–2020)

Předsednictvo SFRJ 1984–1989
SR Bosna a Hercegovina	Branko Mikulić (1984–1986) • Hamdija Pozderac (1986–1987) • Raif Dizdarević (1987–1989)
SR Černá Hora	Veselin Đuranović (1984–1989)
SR Chorvatsko	Josip Vrhovec (1984–1989)
SR Makedonie	Lazar Mojsov (1984–1989)
SR Slovinsko	Stane Dolanc (1984–1989)
SR Srbsko	Nikola Ljubičić (1984–1989)
SAO Kosovo	Sinan Hasani (1984–1989)
SAO Vojvodina	Radovan Vlajković (1984–1989)
Svaz komunistů Jugoslávie	Ali Shukri (1984–1985) • Vidoje Žarković (1985–1986) • Milanko Renovica (1986–1987) • Boško Krunić (1987–1988) • Stipe Šuvar (1988)

Autoritní data	GND: 170081389 ISNI: 0000 0000 2358 2956 LCCN: n81078334 NTA: 25845380X SUDOC: 196471834 VIAF: 67788009 WorldCat Entities: E39PBJmhPh4xQHj7PThJpvTT73