| Hanno Mořeplavec | |
|---|---|
| Narození | 5. století př. n. l. Kartágo |
| Úmrtí | 5. století př. n. l. |
| Povolání | objevitel |
| Děti | Himilco |
| Rod | Magonids |
| Funkce | monarch of Carthage (480–440 př. n. l.) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hanno Mořeplavec (také Hannón Mořeplavec) byl kartaginský cestovatel, který žil v 5. století př. n. l. Do dějin se zapsal průzkumnou plavbou podél afrického pobřeží.
Expedice
V důsledku soudobé populační exploze probíhaly ještě za života Hanno Mořeplavce napříč Středozemím mezi mořskými národy rozsáhlé konkurenční boje o území a nedostatek dřeva i místa pro zemědělství začal zužovat veškerá plodná území (Kartágo samo bylo jednou z nových osad Féničanů).[1] Řekové, Etruskové i Féničané vysílali své flotily a zakládali města v nových zemích – stejně tak i výprava svěřená Hannonovi Mořeplavci byla "oficiálně" zasvěcena hledání nových území.[2]
Kolem r. 480 př. Kr. vyslalo Kartágo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží Afriky. Hlavním motivem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.[3] Hanno proplul Gibraltarským průlivem, založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél marockého pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.[4] Navštívil marocké město Mogador, kde Féničané zřídili dílnu na výrobu barviv z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.[5]
Hanno se na své cestě setkal s nejrůznějšími domorodými obyvateli. Na ostrově, kde jeho plavba končila, narazil navíc na hojný počet „srstnatých lidí“. Přes veškeré úsilí se mu z nich nepodařilo zajmout ani jednoho samce, pouze tři samice. Ty byly však natolik vzdorovité, že musely být nakonec zabity a zpátky do Kartága dovezla výprava jen jejich kůže. Tlumočníci při překládání z punštiny do řečtiny označili tyto živočichy jako gorillai. Tento výraz převzal v roce 1847 zoolog Thomas Staughton Savage a vzniklo tak dnešní pojmenování goril.
Podle Plinia Staršího byly jejich kůže uchovány v Kartágu až do Římského triumfu o 350 let později.[6]
Periplús
Primárním zdrojem informací o Hannonově expedici je Periplús, řecký překlad textu, který nechal Hanno po svém návratu vytesat na stély v chrámu Ba'al Hammona, boha, jehož řečtí spisovatelé ztotožňovali s Kronem. Celý název zprávy přeložený do češtiny zní: „Cesta Hannona, krále Kartáginců, do libyjských zemí za Héraklovými sloupy, kterou zasvětil v Kronově chrámu“.[3] Jedna z pozdějších písemných kopií se dnes nachází i v Britském muzeu.[7]
Faktická přesnost zprávy byla různými odborníky zpochybněna i obhajována.[8][4][9] Případné nepřesnosti, zejména geografického rázu, mohly být však zaneseny záměrně, aby znemožnily konkurenčním národům odhalit cesty a kotviště punského postupu v severní Africe.[4][10]
Rozbor Hannonovy trasy
K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30 000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartaginská (dřívější hantýrkou libyjsko-fénická) města.[11] Ani s konkrétními geografickými názvy se však nemůžeme dovtípit přesné lokace - ve spisech se totiž můžeme dočíst například o Thymiaterionu - domu kadidla, který se podle historiků nacházel asi 40 km od dnešního Rabatu. Dohady o pokračování výpravy se tak týkají i významů měst jako Karikon Teichos, Gytte, Akra, Melitta a Arambys.[12]
Podle Hardena[8] existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla Senegalu, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do Gambie. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo Sierra Leone, Kamerun, Gabon, nebo jiná oblast. Harden poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké Kamerunské hoře. Naproti tomu Warmington[13] dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké guinejské hoře Kakulima, neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.
Odkazy
Literatura
- HARDEN, Donald. The Phoenicians. London: Penguin, 1962. (anglicky)
- WARMINGTON, B. H. Carthage. London: Penguin, 1960. (anglicky)
- MOSCATI, Sabatino. Foiničané. Redakce A. Plavcová, V. Šalamounová, J. Pekárek; překlad Liana Veselá. Praha: Orbis, 1975. 240 s. (Stopy, fakta, svědectví).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanno the Navigator na anglické Wikipedii.
- ↑ Sabatino Moscati (January 2001). The Phoenicians. I.B.Tauris. p. 48. ISBN 978-1-85043-533-4. Retrieved 8 August 2013.
- ↑ William H. Russeth's Blog - Ancient Navigator Finds Gorilla of His Dreams - November 27, 2013 12:23. www.goodreads.com [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Moscati, str. 147
- ↑ a b c Warmington, str. 74–76
- ↑ HOGAN, C. Michael. Mogador [online]. Redakce A. Burnham. The Megalithic Portal, 2007-11-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jona Lendering. Hanno the Navigator [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Hanno the Navigator - Livius. www.livius.org [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Harden, str. 163–168
- ↑ Hanno's Periplus on the Web. www.isidore-of-seville.com [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-06-03.
- ↑ Moscati, str. 148
- ↑ SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Svazek 2. [s.l.]: [s.n.], 1880. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-26. S. 346. (anglicky) Archivováno 26. 10. 2005 na Wayback Machine.
- ↑ Hanno the Navigator (2) - Livius. www.livius.org [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Warmington, str. 79
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanno Mořeplavec na Wikimedia Commons 
Dílo Άννωνος Περίπλους ve Wikizdrojích (řecky)- (řecky) Universitätsbibliothek Heidelberg[nedostupný zdroj] – naskenovaný původní řecký rukopis s Hannonovou zprávou
- (anglicky) Livius.Org: Hanno Archivováno 18. 5. 2006 na Wayback Machine. – okomentovaný překlad zprávy do angličtiny
- (anglicky) Hanno's Periplus on the Web Archivováno 3. 6. 2004 na Wayback Machine. – rozcestník s odkazy na další informace
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hanno_Mořeplavec |
