 Harmala | |
|---|---|
 Harmala stepní (Peganum harmala) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | šamanichovité (Nitrariaceae) |
| Rod | harmala (Peganum) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harmala[1] (Peganum) je rod rostlin z čeledi šamanichovité. Jsou to byliny a keře s hluboce členěnými střídavými listy a bílými pětičetnými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 3 druhy a vyskytuje se v suchých oblastech Eurasie a Severní Ameriky. Harmala stepní je rozšířena i v jižní Evropě.
Harmala stepní je využívána v medicíně, má halucinogenní účinky a je to jedovatá rostlina. V některých oblastech světa je to invazní druh.
Popis
Harmaly jsou vytrvalé byliny nebo nevysoké keře dorůstající výšky 30 až 100 cm. Listy jsou dužnaté, jednoduché, střídavé, přisedlé, s čepelí hluboce zpeřeně členěnou na čárkovitě kopinaté úkrojky. Někdy jsou přítomny štětinovité, opadavé pseudopalisty. Květy jsou dlouze stopkaté, oboupohlavné, pětičetné (výjimečně čtyřčetné), vyrůstající jednotlivě naproti listům. Kalich vytrvalý, složený z čárkovitých lístků. Koruna je bílá, většinou pětičetná. Tyčinek je 15 (řidčeji jen 12), s dlouhými a na bázi rozšířenými nitkami. Semeník je kulovitý, přisedlý, se 3 (4) komůrkami obsahujícími mnoho vajíček. Čnělka je na vrcholu rozčleněná na 3 bliznová ramena přitisklá ke čnělce. Plodem je tobolka s mnoha semeny.[2]
-
Kvetoucí harmala stepní -
Harmala stepní s nezralými plody -
Zralá tobolka
Rozšíření
Rod zahrnuje 3 druhy a má výrazně disjunktní areál. Největší areál má harmala stepní, rozšířená od Středomoří (včetně severní Afriky) a východní Evropy až po Čínu a Mongolsko. Druh Peganum nigellastrum se vyskytuje na Sibiři, v Číně a Mongolsku. Druh Peganum mexicanum roste v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko) a v Mexiku.[3]
Obsahové látky a jedovatost
Harmala stepní obsahuje harmanové alkaloidy harmin, harmalin, harmalol a řadu dalších (dohromady přinejmenším 18) alkaloidů. Některé z nich byly zjištěny i u druhu Peganum nigellastrum.[4][5][6] Z dalších látek jsou obsaženy např. flavonoidy (kempferol, kvercetin, acacetin).[7]
Harmaly jsou jedovaté a jsou známy vážné otravy domácích zvířat, které je konzumovaly z nedostatku jiné potravy. Otrava zasahuje zejména zažívací a nervovou soustavu. Byla popsána též silná otrava u člověka po požití většího množství semen, provázená halucinacemi, zvracením krve, třesem, křečemi a bolestmi břicha.[8]
-
Strukturní vzorec harminu -
Kvercetin ze skupiny flavonoidů
Zástupci
- harmala stepní (Peganum harmala)
Význam
Harmala stepní je využívána v asijské medicíně. Semena mají mj. narkotické, antispasmodické a emetické účinky. Jsou využívána při astmatu, kolikách, hysterii, neuralgiích aj. Kůra se podává při horečkách včetně malárie. Semena a kůra slouží také jako abortivum. Kořeny se používají ve veterinárním lékařství proti zevním parazitům.[7][9] Semena mají při žvýkání halucinogenní a afrodisiakální účinky. Někdy se také semena spalují a kouř se inhaluje.[9]
Asijské druhy se v příliš vypásaných oblastech stávají invazivními rostlinami a pro zvířata jsou nechutné. Harmala stepní byla zavlečena i do suchých oblastí jiných částí světa.[10]
-
Sklizená nať harmaly stepní -
Harmala z asijského trhu
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (anglicky)
- ↑ ANISZEWSKI, Tadeusz. Alkaloids. Chemistry, biology, ecology and applications. [s.l.]: Elsevier, 2015. ISBN 978-0-444-59433-4. (anglicky)
- ↑ SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky)
- ↑ AZIMOVA, Shakhnoza S,; ZUNUSOV, Marat S. Natural Compounds. Alkaloids.. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-1-4614-0559-7. (anglicky)
- ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ MAHMOUDIAN, Massoud; JALILPOUR, Hossein; SALEHIAN, Pirooz. Toxicity of Peganum harmala: A case report.. Iranian Journal of Pharmacology and Therapeutics. 2002, čís. 1(1).
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Peganum [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu harmala na Wikimedia Commons 
Taxon Peganum ve Wikidruzích
- Šamanichovité
- Flóra severní Afriky
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra Mexika
- Flóra středojihu USA
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Číny
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Kavkazu
- Flóra Mongolska
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra Indického subkontinentu
- Halucinogeny
- Psychoaktivní rostliny
- Jedovaté rostliny
- Abortiva
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Harmala |
