| Harold Lasswell | |
|---|---|
 Harold Dwight Lasswell | |
| Narození | 13. února 1902 Donnellson |
| Úmrtí | 18. prosince 1978 (ve věku 76 let) Manhattan |
| Alma mater | Yaleova univerzita Chicagská univerzita |
| Povolání | politolog, akademik, sociolog a psycholog |
| Zaměstnavatelé | Chicagská univerzita Nová škola Yaleova univerzita |
| Funkce | předseda (Americká politologická asociace; 1955–1956) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harold Dwight Lasswell (13. února 1902 – 18. prosince 1978) byl americký politolog a teoretik komunikace.
Komunikační model
Zajímal se o praxi, techniku a účinky propagandy. Vyšel z poznatků, které získal studiem vojenské propagandy USA. v I. světové válce. Na základě těchto poznatků napsal v roce 1927 svoji první monografii Techniky vojenské propagandy ve světové válce (Propaganda Technique in the World War). Toto dílo se stalo jádrem pojmového systému a impulzem pro rozvíjení interdisciplinární vědy o médiích.
Propagandu chápal jako základní nástroj řízení veřejného mínění vládou, které je potřebné na získání podpory mas pro vládu. Propaganda je podle něj synonymním pojmenováním pro demokracii.
Jeho komunikační model vychází z teze, že mediální obsahy mohou bezprostředně působit na veřejné mínění v behavioristickém smyslu (což znamená, že se to bezprostředně projeví v sociálním chování obyvatelstva). Tato definice náleží mediálnímu determinizmu. Zároveň přitom vychází z představ tzv. synoptické orientace – tvorby individuálních představ o světě z neúplných zdrojů doplněných hodnotnými představami.
Lasswell svůj model pojmenoval termínem infuzní jehla, jelikož média neustále pulzují a trvale působí jednosměrným lineárním efektem příčina-účinek, a tím ovlivňují veřejné mínění. V tomto případě média mohou ve společnosti generovat i takové změny a procesy, se kterými masový adresát nesouhlasí, ale sociativně je musí, ať už bezprostředně či potlačeně, akceptovat. Tento princip shrnul Lasswell do věty: „V masové komunikaci je podstatné, kdo hovoří… co říká… komu to říká… jakým zprostředkováním… a s jakým účinkem.“
Prvky komunikačního procesu
- Kdo? (komunikátor)
- Co? (komuniké)
- Komu? (komunikant, recipient)
- Čím? Jak?
- Prostřednictvím jakého média?
- S jakým úmyslem?
- S jakým účinkem?[1]
Mediální výzkumy
Na základě rozdělení prvků komunikačního procesu, vznikla typologie mediálních výzkumů:
- Kontrolní výzkum – analyzuje kulturní, sociální, psychologické, ekonomické a politické parametry a vazby na úrovni komunikátora.
- Obsahový výzkum – váže se na výzkum obsahu poselství.
- Výzkum média – analyzují se technologické, psychologické a sociologické parametry a především možný technologický vývoj samotného média.
- Výzkum publika – pomocí anket a dotazníků se zjišťuje zpětná vazba, efekt a vliv médií na publikum.
- Výzkum působnosti – zde se využívá poznatků z výzkumů publika a těchto základech se médii snaží o zdokonalování mediálních efektů.
Funkce médií
Následně vytvořil vlastní typologii sociativních efektů masového působení o třech úrovních:
- Informování – přehled, osvojení se prostředí.
- Korelace – socializace, podpora společenských norem.
- Kontinuita – přenos kulturního dědictví z jedné generace na druhou.
Odkazy
Reference
- ↑ NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2009.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Harold Lasswell
- Valček, P.: Teorie médií. Katedra žurnalistiky filozofickej fakulty univerzity Komenského. Bratislava: 2006.
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Lasswell |
