Heřman Hannibal Blümegen

Jeho biskupská Milost Heřman Hannibal Blümegen
XI. královéhradecký biskup
Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Nástupce	Jan Ondřej Kayser z Kaysernu
Svěcení
Biskupské svěcení	27. května 1764
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup královéhradecký (1763–1774) úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se	významné události 1 významné události 2
Osobní údaje
Datum narození	1. června 1716 nebo 1. července 1716
Místo narození	Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	20. října 1774 (ve věku 58 let)
Místo úmrtí	Brno Moravské markrabství Moravské markrabství
Vyznání	římskokatolické
Rodiče	Heřman Jošt Blümegen
Příbuzní	Jan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci)
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman Hannibal svobodný pán z Blümegenu (německy Hermann Hannibal von Blümegen, 1. června 1716 Vídeň – 20. října 1774 Brno^[1]) byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Rodina

Jeho rodiči byli Heřman Jošt svobodný pán z Blümegenu (Hermann Jodok von Blümegen), tajný rada a kancléř knížete-opata v Kemptenu a od roku 1720 císařský rada a jeho manželka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Rod sv. pánů z Blümegenu patřil od roku 1722 mezi dolnorakouskou šlechtu a od roku 1723 měla také český baronský titul.

Heřman Hannibal měl sedm sourozenců:

• Antonie Františka † 1719,
• Marie Josefa * 12. 4. 1709, † 1760,
• Marie Anna Antonie * 12. 7. 1712, † 20. 12. 1767, abatyše klarisek ve Vídni,
• Jindřich Kajetán Pavel * 29. 6. 1715, † 30. 7. 1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2. 2. 1737), sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského),
• Marie Anna * 4. 10. 1718, † 1774,
• Marie Jenovéfa * 8. 4. 1720, † 1789, dominikánka
• Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9. 7. 1722, † 1803.

Kariéra

Heřman Hannibal studoval na univerzitě La Sapienza v Římě, kde roku 1735 získal titul doktora obojího práva.

Poté sloužil jako prelát, V roce 1738 se stal kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava.

Roku 1750 se stal děkanem a o rok později proboštem brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla a 5. listopadu 1763 jej královna Marie Terezie jmenovala biskupem královéhradecké diecéze. V této funkci 9. dubna 1764 potvrdil papež Klement XIII. a biskupské svěcení se odehrálo 27. května a následná intronizace (nastolení) 15. srpna 1764.

Využil také svého práva, které měli biskupové v Habsburské monarchii, zvolit si jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v roce 1714, 3. patron sv. Vojtěch v roce 2000).

V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit zámek ve Vizovicích.

Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Hannibal Blümegen na Wikimedia Commons

Literatura

• Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570–571. 

Předchůdce: Antonín Petr Příchovský z Příchovic

11. biskup královéhradecký 1763–1774

Nástupce: Jan Ondřej Kayser z Kaysernu

Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup

Autoritní data	AbARTP: 109361 Biblio: ee96290d-a4c7-49bf-a0e1-d3c156e0a85b NKC: hka0112539 GND: 1056137940 ISNI: 0000 0000 5827 2560 RKDartists: 487800 VIAF: 83653548