Ukrajinský stát

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ukrajinský stát Українська Держава ←  1918  →  →  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Kyjev
Obyvatelstvo
Jazyky	ukrajinština, ruština, jidiš, polština, běloruština
Náboženství	ukrajinské ortodoxní
Státní útvar
Státní zřízení	prozatímní absolutní monarchie pod autoritářským vojenským režimem
Měna	hřivna
Vznik	29. dubna 1918
Zánik	14. prosince 1918
Státní útvary a území
Předcházející Ukrajinská lidová republika Následující Ukrajinská lidová republika Svobodné území Ukrajinská sovětská socialistická republika

Ukrajinský stát ( ukrajinsky Українська держава Ukrajinska deržava), nazývaný také Hejtmanát (ukrajinsky Гетьманат Het'manat ), byl krátkotrvající ukrajinský stát. Vznikl během první světové války 29. dubna 1918 s podporou Ústředních mocností poté, co rozpustily Centrální radu Ukrajinské lidové republiky (UNR).

Dějiny

V brestlitevských mírových jednáních podepsali zástupci ústředních mocností na jedné straně a socialistické vlády Ukrajinské lidové republiky dne 9. února 1918 tzv. „Chlebový mír“. Bylo to v podstatě založeno na dohodě, že UNR bude dodávat zemědělské produkty Německu výměnou za vojenskou pomoc proti bolševikům. Sovětská ruská strana zatím odmítala podepsat podmínky mírové smlouvy navržené Němci, které považovali za nepřijatelné.

Od 18. února 1918 německá a rakousko-uherská vojska napadla a obsadila Ukrajinu. S podporou Centrálních mocností se vláda UNR, která předtím musela uprchnout před postupujícími rudými jednotkam , mohla vrátit do Kyjeva.

Postupem času se však ukázalo, že Ukrajinská lidová republika není schopna ani ochotna spolupracovat s okupačními vojsky v požadované míře. Německá okupační moc proto 28. dubna 1918 násilně rozpustila právě zasedající Centrální radu. Následujícího dne sjezd statkářů prohlásil konzervativního statkáře a generála Pavla Skoropadského, který již dříve při jednání souhlasil s německými podmínkami, hejtmanem celé Ukrajiny.

Označením hlavy státu za hejtmana se doufalo, že napojení na národní kozácké tradice získá v očích obyvatelstva legitimitu. Kromě toho přejmenoval stát na Ukrajinský stát. Téhož dne vydal manifest, ve kterém slíbil vytvořit vlast pro všechny Ukrajince a předložil provizorní ústavu. Vláda Skoropadského byla de facto diktaturou převážně ruských statkářů, obchodníků, podnikatelů a správců podporovaných německými vojsky. Proti nim byl velký odpor, zejména na venkově. Německá armáda byla opakovaně používána k potlačení nepokojů a regionálních rolnických povstání.

Aby si zajistil podporu nacionalistické opozice, snažil se hejtman o nacionalistický háv. Propagoval ukrajinské umění a kulturu a nechal zřídit školy. Sociální a ekonomická situace zůstala katastrofální, Skoropadského vládu podporovalo jen velmi málo sociálních sil ze samotné Ukrajiny, ale byl proti ní silný odpor. Na protest proti puči se části ukrajinské armády a sičských střelců rozpadly nebo dezertovaly. Odpor proti Skoropadského vládě v zemi stále rostl a 30. července byl levou eserkou zabit Hermann von Eichhorn, velitel německých jednotek v Kyjevě, zavražděn. Přibližně od srpna 1918 byla porážka centrálních mocností v první světové válce stále pravděpodobnější, začal Skoropadskyj hledat jinou podporu, aby se mohl udržet u moci. V důsledku toho si vybudoval těsnější a užší vazby na bílé jednotky v ruské občanské válce, což však způsobilo ještě další kolaps podpory ukrajinského obyvatelstva.

Ukrajinská občanská válka

16. listopadu 1918 vypuklo ve městě Bila Cerkva u Kyjeva otevřené lidové povstání proti Skoropadského vládě. Povstalci se rychle prosadili a 14. prosince téhož roku, kdy Ukrajinská lidová armáda dobyla Kyjev, dokázali přinutit Skoropadského k rezignaci na post hejtmana. Vojska centrálních mocností se sice v době občanské války stále nacházela v zemi, ale po příměří v Compiègne již neměla žádný zájem zasahovat do vnitřních záležitostí země. Také ruské bílé jednotky pod vedením Antona Děnikina, které byly mezitím ve velkém počtu na Ukrajině a mocnosti Dohody zasahující na Ukrajině od prosince 1918 již nebyly schopny zvrátit občanskou válku. Po hejtmanově abdikaci jeho vládu vystřídalo Ředitelství Ukrajinské lidové republiky, které obnovilo Ukrajinskou lidovou republiku, ale po několika týdnech bylo z Kyjeva vytlačeno Rudou armádou a bolševiky, kteří znovu nastolili sovětskou Ukrajinu v lednu 1919.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrainischer Staat na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ukrajinský stát na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	IEU: H\E\Hetmanstate