| Hekaté | |
|---|---|
 Socha Hekaté ve Vatikánských muzeích | |
| Symboly | pochodně, psi, klíče, dýka, had |
| Sídlo | Podsvětí |
| Partner | Hádes |
| Rodiče | Persés a Asteria |
| Římský ekvivalent | Trivia |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hekaté (řecky: Ἑκάτη; 2. pád jednot. čísla Hekaty) je v řecké mytologii titánka, bohyně, patronka rybářů, jezdců na cestách, křižovatek, pastýřů i matek a porodů, mládeže, vládkyně tajemných sil (zvláště magie), měsíce, noci a podsvětí.[1] Hekaté je zároveň čarodějnicí.
Historie
Hekaté byla ctěna původně v maloasijské Kárii. U Řeků si podržela rysy všemocné bohyně, ochránkyně jezdců, rybářů, pastýřů a matek, a jako podsvětní božstvo se stala bohyní strašidel a kouzel. Tato druhá funkce v 5. stol. př. n. l. daleko převládla a Hekaté pak mohla být ztotožněna s Persefonou, staly se vládkyní mrtvých. Místem jejího působení byly cesty, kde se proháněla za noci v doprovodu černých psů. Hekaté se stala též ochránkyní žen, a bývala proto ztotožňována s Artemidou (neboť podobně jako ona pomáhala při porodu) a s Isidou. Za helénismu byla hlavním božstvem kouzelnic (a magie); nakonec se změnila v mocnou vládkyni démonů. Až do konce starověku byla proslulá její mystéria na Aigíně.[2]
Hekaté má také přezdívku Trivia - trojcestná, podle toho, že slouží jako ochranitelka cest a křižovatek.
Mytologie
Dcera Titána Persea a Asterie, podle některých tradic matka Skylly. Hekaté jediná bojovala ve válce s Giganty na straně nejvyššího boha Dia, dokonce zabila Giganta Klytia rozpálenými kameny. Za to ji Zeus povýšil mezi bohy, dal moc na zemi (paní porodu), na nebesích (paní měsíce) i v říši stínů. V jedné variantě mýtu o Persefoně byla Hekaté prostřednicí mezi Hádem a Démétér
Atributy, zobrazení
Hekaté je zobrazována ve třech podobách, které během dne střídala – ráno panna, v poledne žena, večer stařena. Spolu s Artemis a Seléné byla také bohyní Měsíce. Jejím emblematickým zvířetem je had. Mezi atributy patří pochodeň.
Uctívání
Oběti jí byly kladeny na rozcestích. Její obraz stával před každým domem jako apotropaion. Byli jí obětováni psi, černé ovce a med.
V Thesálii existoval kult měsíce, přístupný pouze ženám. Zde byla uctívána jako dárkyně štěstí a bohatství.
Jiné významy
- Podle Hekaté byl pojmenován asteroid (100) Hekaté.
- Hécate, maîtresse de la nuit (Hekaté, paní noci) je titul francouzsko-švýcarského filmového dramatu, natočeného podle novely Paula Moranda roku 1982.[3]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Hésiodos,
- ↑ Ludvík Svoboda a kolektiv: Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 224.
- ↑ Internet Movie
Literární prameny
Hésiodos - Theogonia
Literatura
- Ludvík Svoboda a kolektiv: Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 224.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hekaté na Wikimedia Commons - https://www.tajemna-hekate.cz/Stranky/O-Hekate
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hekaté |
