Helena Britská

Princezna Helena
Princezna Helena, 1882
Úplné jméno	Helena Augusta Viktorie
Narození	25. května 1846 Buckinghamský palác, Londýn
Úmrtí	9. června 1923 (ve věku 77 let) Schomberg House, Londýn
Pohřbena	Frogmore, Windsor
Manžel	princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský
Potomci	Kristián Viktor Albert Helena Viktorie Marie Louisa Harold
Dynastie	Sasko-Kobursko-Gothajská Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Otec	Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka	královna Viktorie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Helena (Helena Augusta Viktorie; 25. května 1846, Westminster – 9. června 1923, Westminster), později princezna Kristián ze Šlesvicka-Holštýnska, byla třetí dcera a páté dítě královny Viktorie a prince Alberta.

Helena byla vzdělávána soukromými učiteli, které vybral její otec a jeho blízký přítel a poradce baron Stockmar. Dětství strávila se svými rodiči a cestovala mezi různými královskými rezidencemi v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, kdy zemřel její otec a matka vstoupila do období intenzivního smutku. Poté, na počátku 60. let 19. století, začala Helena flirtovat s německým knihovníkem prince Alberta Carlem Rulandem. Ačkoli povaha vztahu je z velké části neznámá, dochovaly se Heleniny romantické dopisy Rulandovi.^[1] Poté, co se její matka o flirtování dozvěděla, propustila ho a on se vrátil do svého rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zbídačeného prince Kristiána Šlesvisko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, v dosahu královny, která ráda měla své dcery poblíž. Helena se spolu se svou nejmladší sestrou, princeznou Beatrix, stala královninou neoficiální sekretářkou.

Helena byla nejaktivnější členkou královské rodiny. Byla aktivní patronkou charitativních organizací a byla jedním ze zakládajících členů britského Červeného kříže. Byla zakládající prezidentkou Královské školy vyšívání a prezidentkou Asociace ošetřovatelů dělnické ošetřovny a Královské britské asociace zdravotních sester. V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která oslavila 50. výročí svatby, ale její manžel o rok později zemřel. Helena ho přežila o šest let a zemřela ve věku 77 let v roce 1923.

Životopis

Helenu vyučovali soukromí univerzitní lektoři, které vybral její otec a jeho blízký přítel a rádce, baron Stockmar. Své dětství trávila s rodiči cestováním po rozmanitých královských sídlech v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, když Helenin otec zemřel a její matka upadla do hlubokého zármutku. Počátkem roku 1860 začala Helena flirtovat s německým knihovníkem svého otce, Carlem Rulandem. Ačkoli podstata vztahu je z velké části neznámá, Heleniny romantické dopisy psané Rulandovi se zachovaly.^[1] Poté, co je v roce 1863 královna odhalila, propustila Rulanda a ten se vrátil do rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zchudlého německého prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, ve službách královny, která měla ráda své dcery kolem sebe. Helena a její nejmladší sestra princezna Beatrix se společně staly královninými neoficiálními sekretářkami. Nicméně po smrti královny Viktorie dne 22. ledna 1901 se Helena poněkud odpoutala od svých žijících sourozenců.

Helena byla z královské rodiny nejaktivnější, plnila rozsáhlý program královských povinností v době, kdy se neočekávalo, že se členové královské rodiny budou objevovat na veřejnosti. Byla také aktivní charitativní patronkou a jedním za zakládajících členů Červeného kříže. Helena byla zakládající ředitelkou Královské školy šití (Royal School of Needlework) a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester, kde byla navzdory radám Florence Nightingalové silnou zastánkyní registrace zdravotních sester.^[2] V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která slavila 50. výročí svatby, avšak již o rok později její manžel zemřel. Helena jej přežila o šest let a zemřela v 77 letech v Schomberg House dne 9. června 1923.

Potomci

• 1. Kristián Viktor (14. 4. 1867 Windsor – 29. 10. 1900 Pretorie) zemřel na tyfus během vojenské služby, svobodný a bezdětný^[3]
• 2. Albert (26. 2. 1869 Windsor – 27. 4. 1931 Primkenau), hlava rodu Oldenburků, šlesvicko-holštýnský vévoda od roku 1921 až do své smrti, zemřel svobodný, ale měl nemanželskou dceru^[4]
• 3. Helena Viktorie (3. 5. 1870 Windsor – 13. 3. 1948 Londýn), svobodná a bezdětná^[5]
• 4. Marie Louisa (12. 8. 1872 Windsor – 8. 12. 1956 Londýn)^[6] ⚭ 1891 Aribert Anhaltský (18. 6. 1866 Wörlitz – 24. 12. 1933 Mnichov)^[7]
• 5. Harald (12. 5. 1876 Windsor – 20. 5. 1876 tamtéž)^[8]
• 6. mrtvě narozený syn (*/† 7. 5. 1877 Windsor)^[9]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Britská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Princess Helena College Archivováno 10. 5. 2011 na Wayback Machine.

Autoritní data	BNF: cb169466443 (data) GND: 103174116X ISNI: 0000 0001 2213 6927 LCCN: n00023605 NLP: a0000001725132 PLWABN: 9810577364605606 SNAC: w60q1p6d, w6g47tvb ULAN: 500072573 VIAF: 96190266 WorldCat Entities: E39PBJhmHg6xrBCQHThyc9yrv3