Helga Čočková

Mgr. Helga Čočková
Narození	26. listopadu 1941 (82 let) Ostrava, Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	AMU Praha, divadelní fakulta DAMU
Choť	Július Matula (1971-1988)
Děti	2 synové
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helga Čočková, provdaná Helga Matulová (* 26. listopadu 1941, Ostrava) je česká herečka a moderátorka.

Životopis

Veřejně vystupovala již od dětství. Ve 13 letech působila ve vysílání ostravského studia Československé televize jako dětská moderátorka.^[1] Dětské role hrála i v ostravském studiu Československého rozhlasu, ve Státním divadle Ostrava a mládežnickém Divadle Petra Bezruče Ostrava.

Po absolutoriu Divadelní fakulty Akademie múzických umění, kterou vystudovala v roce 1963 s neplánovanou rok a půl dlouhou přestávkou (byla totiž vyloučena ze studia těsně před absolutoriem pro účast na tehdejší politické demonstraci vysokoškolských studentů Majáles a na rok poslána za trest do výrobního procesu, kde měla změnit své postoje vůči tehdejšímu režimu. Jejími spolužáky byli Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Jiří Krampol, Marie Málková a další.

Po ročním pracovním nasazení v EZD Ostrava-Přívoz jí bylo "odpuštěno její provinění" a mohla nastoupit do angažmá v činoherním souboru Státního divadla v Ostravě (1962–1966).^[2] Během tohoto angažmá dovršila svá přerušená studia na DAMU a současně úspěšně absolvovala konkurz na hlavní roli Violy v německém filmovém muzikálu Nichts als Sünde,^[1] podle Shakespearovy divadelní hry Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete. Tatáž role Violy jí, i vzhledem k její velmi dobré znalosti němčiny, byla nabídnuta k pohostinskému vystoupení v divadle Maxim Gorkij Theater (Berlin),^[zdroj?] ale vzhledem k následným povinnostem v repertoáru Státního divadla v Ostravě se její vystoupení nemohlo uskutečnit a musela se vrátit na mateřskou scénu. Ve Státním divadle v Ostravě však dlouho nesetrvala, protože jí bylo tehdejším šéfem činohry ND Vítězslavem Vejražkou nabídnuto angažmá v činohře Národního divadla v Praze, jež přijala a setrvala pak v ND od roku 1967 do roku 1993.^[2] Po roce 1971 byla v období tzv. konsolidace četnost jejího obsazování v repertoáru činohry ND negativně ovlivněna jejím politickým škraloupem – onou účastí na Majáles. To se rovněž na poměrně dlouhou dobu negativně promítlo i do jejích dalších pracovních možností v ostatních médiích. Během studií na DAMU si v Divadle Na zábradlí zahrála hlavní roli papouška Bořivoje v inscenaci Miloše Macourka Jedničky má papoušek a současně si ji režisér R. Vedral s autorem Pavlem Kohoutem vybrali pro jednu z hlavních rolí, Petru, do Kohoutovy připravované inscenace Třetí sestra v tehdejším Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého.

Od roku 1971 spolupracuje Helga Čočková rovněž s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Emanuela Macana v Praze, pro niž na záznam načetla téměř dvě stovky titulů zahraniční i české beletrie,^[3] je činná v rozhlase^[2] a dabingu.

Film a televize

Československý film ji objevil již v roce 1959, kdy si poprvé zahrála malou roli ve filmu Probuzení, pro niž si ji režisér Jiří Krejčík vybral už u přijímacích zkoušek na DAMU. V roce 1960 následovaly další dva filmy Pochodně (režie V. Čech) a hlavní dívčí role ve filmu Žalobníci (režie Ivo Novák), kde měla možnost si zahrát s celou plejádou hereckých hvězd, jako byli Rudolf Hrušínský, Ladislav Pešek, Otomar Krejča, Zora Rozsypalová, Vlastimil Brodský a další. V roce 1962 ztvárnila hned čtyři zajímavé filmové role. Patrně nejznámější i nejúspěšnější z nich se stala její role židovské dívky Lízy ve filmu Zbyňka Brynycha Transport z ráje (podle povídky Arnošta Lustiga). Tento film obdržel hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Jeho premiéry v Praze se však Helga Čočková pro svoji účast Majáles v Praze nesměla zúčastnit. Během studií na DAMU si rovněž zahrála v absolventských snímcích režisérky Věry Chytilové Strop a Pytel blech (k němuž napsala a namluvila komentář). Společně s Oldřichem Novým, Danou Medřickou a Janem Třískou vytvořila povedenou rodinku v Makovcově filmovém muzikálu Dva z onoho světa, kde též nazpívala ústřední píseň filmu Páni muzikanti, učitelský sbore. Vystupovala v řadě televizních seriálů, ale snad nejznámější se stala její role Ireny, neukázněné dcery doktora Štrosmajera (Miloš Kopecký) v Dietlově seriálu Nemocnice na kraji města. Ve III. řadě pokračování tohoto slavného TV seriálu Nemocnice na kraji města – nové osudy (autorka L. Konášová) si téměř po třiceti letech zahrála opět Irenu, zde již však jako manželku starosty města (Jiří Bartoška) a matku dospělé dcery (Lucie Vondráčková). V současné době ji lze vidět v TV seriálech Kriminálka Anděl a Cirkus Bukowsky.

Ztvárnila i několik rolí v zahraničních filmech, jelikož mluví francouzsky, anglicky a německy.

Rodinný život

Je rozvedená. V letech 1971–1988 byl jejím manželem slovenský režisér Július Matula, z jejich manželství vzešli dva synové. V době jejich manželství od roku 1984–1987 vystupovala pod jménem Helga Matulová.

Filmografie

Dabing:

TV pořady:

1968 Hříšní lidé města pražského TV seriál

1974 30 případů majora Zemana TV seriál

1977 Nemocnice na kraji města TV seriál

1983 Stříbrná žíla TV seriál

2001 Barvy života TV

2004 Josef a Ly TV seriál

2007 Trapasy TV seriál

2008 Nemocnice na kraji města Nové osudy TV seriál

2011 VIDEOSTOP /TV Barrandov/...členka soutěžní poroty)70)

2012 Kriminálka Anděl TV seriál

2013 VIDEOSTOP TV Barrandov /...členka soutěžní poroty) 72)

2013 Cirkus Bukowsky TV seriál

2017 13.komnata Helgy Čoćkové TV dokument / ČT 1/

ZAHRANIČNÍ FILMY:

1965 Nichts als Sünde (DEFA studio Berlin)

2004 Maigret: La trappola (TV seriál Italy)

Odkazy

Reference

Literatura

• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 177–178.
• PROCHÁZKA, Vladimír (ed). Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 69.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helga Čočková
• Helga Čočková v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Helga Čočková v databázi Archivu Národního divadla
• Helga Čočková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Helga Čočková ve Filmové databázi
• Helga Čočková na Kinoboxu
• Helga Čočková v Internet Movie Database (anglicky)
• Helga Čočková na Dabingforum.cz
• Helga Čočková na stránkách Českého rozhlasu
• Helga Čočková na Showbiz.cz
• Helga Čočková na Katalog Filmů.cz
• Obrázky na Seznamu.cz
• http://www.ahaonline.cz/clanek/retro-skandaly-aneb-legendy-pod-lupou/107410/strosmajerova-dcera-helga-cockova-73-zavarila-oldrichu-novemu-a-pro-nej-to-byla-tragedie.html
• https://www.super.cz/376779-dcera-doktora-strosmajera-opet-na-scene-takhle-skvele-dnes-vypada-helga-cockova-73.html
• http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/217562210800018-13-komnata-helgy-cockove/
• https://www.denik.cz/ostatni_kultura/ceny-senior-prix-dostal-srstka-drahokoupilova-nebo-cockova-20171112.html
• https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/narrator/139?query&show-search-field&list-form-controls-submitted=1&form_name=Catalog&profile=author&media_type&offset=0&limit=200
• https://www.patriotmagazin.cz/helga-cockova-velky-talent-z-ostravy-mel-smulu-kvuli-komunistum

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 14871 NKC: ola2002159079, ola200201111 GND: 1061266583 ISNI: 0000 0000 5744 376X VIAF: 84973565 WorldCat Entities: E39PBJj8PThq6VVxb3B4FxRdwC