| Herbert z Cherbury | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. března 1583 nebo 1583 Eyton on Severn |
| Úmrtí | 20. srpna 1648, 5. srpna 1648 nebo 1648 (ve věku 64–65 let) Londýn |
| Místo pohřbení | St Giles in the Fields |
| Alma mater | Univerzitní kolej |
| Povolání | filozof, básník, diplomat, historik, voják, politik a spisovatel |
| Choť | Mary Herbert[1] |
| Děti | Richard Herbert, 2nd Baron Herbert of Chirbury[2][1] unknown Herbert[2] unknown Herbert[2] unknown daughter Herbert[2] unknown daughter Herbert[2] |
| Rodiče | Richard Herbert, Lord of Cherbury[2][1] a Magdalen Herbert[2][1] |
| Příbuzní | Henry Herbert[1] a George Herbert[1] (sourozenci) Florentia Herbert[2][1], Thomas Herbert[2], Mary Herbert[2], Magdalen Morley[2], Frances Herbert[2], Arabel Herbert[2], Alice Herbert[2], John Herbert[2], Edward Herbert, 3rd Baron Herbert of Chirbury[2], Catherine Herbert[2] a Henry Herbert, 4th Baron Herbert of Chirbury[2] (vnoučata) |
| Funkce | poslanec anglického parlamentu Member of the 1601 Parliament Member of the 1604-11 Parliament |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herbert z Cherbury (3. března 1583, Montgomery - 20. srpen 1648, Londýn) byl velšsko-anglický voják, diplomat, historik, básník a filozof, zakladatel deismu[3].
Život a názory
Byl starším bratrem básníka George Herberta. Vystudoval Oxfordskou univerzitu. Byl anglickým velvyslancem ve Francii, za své diplomatické služby byl povýšen do šlechtického stavu (1624, 1629). Své klíčové dílo, knihu O pravdě (De Veritate), vydal v Paříži roku 1624.[4] Až po jeho smrti bylo v roce 1663[5] publikováno dílo O náboženství národů (De religione gentilium), jeden z prvních pokusů o srovnávací religionistiku.[6]
Proti víře podložené církevní autoritou stavěl rozum, který je společný všem lidem, a přirozené náboženství, které se na něm zakládá. Herbert odlišuje pravdivé od pravděpodobného, možného a falešného, jakož i od zjeveného. Nejvyšší normou pravdivosti jsou bezprostředně zřejmé "notitiae communes" (společné pojmy). Pět článků víry přirozeného náboženství zní:
- Existuje nejvyšší bytost.
- Je třeba ji vzývat.
- Nejdůležitější část tohoto uctívání tvoří ctnost spojená se zbožností.
- Člověk musí litovat svých hříchů a zbavovat se jejich.
- Dobré a špatné bude na tomto i onom světě odměněno a potrestáno.
To, co překračuje těchto pět článků, je výmyslem kněží toužících po moci a nepřispívá k pravdivému uctívání Boha, věřil Herbert.
Katolická církev zařadila na Index zakázaných knih dvě práce Herberta z Cherbury: spis O pravdě (De veritate) dekretem ze dne 19. září 1633 a spis O náboženství národů (De religione gentilium) dekretem ze dne 19. července 1707.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert zo Cherbury na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Edward Herbert of Cherbury (1583–1648).
- ↑ Edward Herbert, 1st Baron Herbert | British philosopher [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online.
- ↑ RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Viz str. 262.]
- ↑ BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno. ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 82.]
- ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Viz str. 123.]
Literatura
- BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno.ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 81–82.]
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. [Viz str. 146–147.]
- RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Kapitola „Herbert z Cherbury" je na str. 261–265.]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert z Cherbury na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Herbert z Cherbury
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Herbert of Cherbury, Edward Herbert ve Wikizdrojích (anglicky)- Luminarium: Edward, Lord Herbert of Chirbury
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_z_Cherbury |
