| Hexogen | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinan |
| Ostatní názvy | 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexan; 1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin |
| Sumární vzorec | C₃H₆N₆O₆ |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 121-82-4 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 222,035 Da |
| Bezpečnost | |
 GHS01  GHS06  GHS07  GHS08 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hexogen (1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinan) je velmi silná, karcinogenní,[2] často používaná trhavina, často též označovaná jako Cyklonit, RDX (z angl. Research Department Explosive) nebo T4.
Základní fyzikální a chemické vlastnosti
Chemicky je hexogen cyklický triamin, jehož 3 dusíkové atomy šestičlenného cyklu nesou namísto vodíkového atomu nitroskupinu ( -NO2), sumární chemický vzorec této sloučeniny je C3H6O6N6.
Jde o krystalickou látku s hustotou 1,82 g/cm3 a teplotou tání 203 °C. (Hustota závisí vždy na dané krystalové modifikaci.)
Ve vodě je prakticky nerozpustný, stejně tak jako ve většině běžných organických rozpouštědel. Dobře se však rozpouští v acetonu, při teplotě 20 °C má nasycený roztok koncentraci 6,8 %.
Hexogen je chemicky značně stabilní, nereaguje s kovy, zředěnými minerálními kyselinami a hydroxidy. Kyselina sírová jej však rozkládá při koncentraci vyšší než 70 % a proto při jeho výrobě nelze použít nitrační směs na bázi H2SO4 + HNO3.
Pyrotechnické vlastnosti a využití
Jako výbušnina vykazuje mimořádně dobré vlastnosti – je velmi stabilní a málo citlivý vůči vnějším vlivům a přitom se vyznačuje velmi vysokou brizancí a razancí výbuchu. Ve srovnání s populárním pentritem vykazuje vyšší stabilitu a nižší citlivost vůči mechanickým podnětům, jeho brizance výbuchu je naopak mírně vyšší. Moderním požadavkům na bezpečnost ve vojenství však přestává vyhovovat a proto je pomalu vytlačován látkami jako je NTO, popř. jsou používány jeho modifikace jako je RS-RDX nebo je jeho celkový obsah ve výbušných směsích omezován.
Je proto ideální látkou pro přípravu jak průmyslových tak vojenských trhavin. Často se přitom v různém poměru mísí s jinými explozivními i neexplozivními látkami a setkáme se s ním mimo jiné jako součástí výbušnin pod obchodním názvem HBX, Cyclotol a v řadě jiných vojensky využívaných výbušnin, včetně klasických plastických trhavin jako je např. C-4, PE-4 nebo Semtex. Ve směsi s HTPB a práškovým hliníkem tvoří náplň moderních leteckých bomb letectva USA pod názvem PBXN-109, popř. ve směsi s chloristanem amonným, HTPB a práškovým hliníkem pod názvem AFX-757. Směsi hexogenu a TNT se nazávají hexolity, příkladem hexolitu je kompozice B.
Jako výbušnina vykazuje tyto základní vlastnosti:
- Energie výbuchu: 5 820 kJ/kg
- Detonační rychlost: 8 900 m/s při krystalové hustotě
- Detonační tlak Pcj = 349 kbar při krystalové hustotě
- Objem spalných plynů: 910 l/kg
- Teplota exploze: 3 400 °C
- Teplota vzbuchu: 260 °C
Výroba
Existuje celá řada výrobních postupů pro syntézu hexogenu, z nichž patrně nejpoužívanější je nitrolýza urotropinu bezvodou kyselinou dusičnou. Reakci je třeba provádět za vydatného chlazení, protože je silně exotermní a v každém případě vede ke vzniku řady nechtěných vedlejších produktů. Rafinace výsledného produktu se pak provádí jednak vysrážením hexogenu z reakční směsi, případně následnou rekrystalizací z acetonového roztoku.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Cyclonite. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How this military explosive is poisoning American soil
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hexogen na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hexogen |
