Hidžázská dráha, označovaná také jako Dráha poutníků, je označení železniční tratě v oblasti Blízkého východu. Byla vybudována ve směru staré poutnické cesty muslimů do Mekky a Medíny. Severně od Damašku se trať připojila na Bagdádskou dráhu spojující Istanbul s Perským zálivem po souši.
Historie
Hidžázská dráha Byla budována v letech 1900–1908. Původně úzkorozchodná dráha s neobvyklým rozchodem 1050 mm byla uváděna do provozu ve dvou etapách: 1. září 1904 úsek do Ma'ánu, 1. září 1908 úsek do Mediny. Do Mekky trať nikdy přivedena nebyla. Trať z větší části procházela pouští bez dostupné vody, takže vlaky vozily ještě plošinový vůz s vodou pro napájení parní lokomotivy.
Během druhé světové války byla trať vážně poškozena a po válce byla postupně přestavována na větší provozní zátěž. V současnosti se využívají jen některé úseky, které mají už jen lokální význam. Pro oblast Blízkého východu je totiž příznačné, že funkci železnice převzaly jiné druhy dopravy (ropovody, dálková silniční doprava).
Odkazy
Literatura
- HONS, Josef. Velké železnice světa. Džunglí a tajgou.. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hidžázská dráha na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hidžázská_dráha |
