Higuraši no naku koro ni

Higuraši no naku koro ni
ひぐらしのなく頃に
Žánry	mysteriózní[1][2] psychologický horor[3] nadpřirozený[1]
Cílová skupina	seinen
Videohra
Vývojář	07th Expansion
Vydavatelé	07th Expansion (Windows) JP Alchemist (PS2, DS) JP Kaga Create (PS3, Vita) JP Entergram (Switch, PS4) JP Seams (iOS, Android) svět MangaGamer svět
Platformy	Microsoft Windows PlayStation 2 Nintendo DS iOS Android PlayStation 3 PlayStation Vita macOS Linux Nintendo Switch PlayStation 4
Datum vydání	2002 – 2014 JP 2009 – 2010 svět Onikakuši 10. srpna 2002 JP 15. prosince 2009 svět Watanagaši 29. prosince 2002 JP 15. prosince 2009 svět Tatarigoroši 15. srpna 2003 JP 15. prosince 2009 svět Himacubuši 13. srpna 2004 JP 15. prosince 2009 svět Meakaši 30. prosince 2014 JP 28. února 2010 svět Cumihoroboši 14. srpna 2005 JP 15. dubna 2010 svět Minagoroši 30. prosince 2005 JP 31. května 2010 svět Macuribajaši 13. srpna 2006 JP 15. července 2010 svět Rei 31. prosince 2006 JP Hó 17. srpna 2014 JP
Žánry	dódžin soft vizuální román
Portál o anime a manze

Higuraši no naku koro ni (japonsky ひぐらしのなく頃に; v překladu Když pláčou cikády) je japonská hororově-mysteriózní série nezávislých vizuálních románů,^[4] které vytvořil tým vývojářů z 07th Expansion.^[5] Série je prvními dvěma díly ve franšíze When They Cry a její příběh se zaměřuje na skupinu mladých lidí, kteří žijí ve fiktivní vesnici, ve které se v roce 1983 dějí nezvykle podivné události.

Videohry byly vyvinuty na herním enginu NScripter pro operační systém Microsoft Windows; první z nich, pojmenovaná Onikakuši-hen, byla vydána 10. srpna 2002 a osmá závěrečná, nesoucí název Macuribajaši-hen, 13. srpna 2006. První čtyři videohry jsou souhrnně pojmenované jako Higuraši no naku koro ni a tvoří první díl ve stejnojmenné franšíze, přičemž další čtyři videohry se společně jmenují Higuraši no naku koro ni: Kai (japonsky ひぐらしのなく頃に解) a jsou považované za druhý díl franšízy.^[6][7] Bonusový obsah byl vydán 31. prosince 2006 pod názvem Higuraši no naku koro ni: Rei (japonsky ひぐらしのなく頃に礼).^[6][7] Vedle původní série vznikly mangy a videohry pro PlayStation 2 a Nintendo DS, které svými příběhovými oblouky rozšířily hlavní příběh.^[8][9] Původních osm videoher vydala mezi lety 2009 a 2010 v angličtině společnost MangaGamer.^[10]

Na základě série vzniklo několik CD rozhlasových her, které byly především vydány společnostmi Frontier Works a Wayuta.^[11] Nakladatelství Kódanša publikovalo mezi srpnem 2007 a březnem 2009 light novely adaptující původní příběh vizuálních románů.^[12][13][14] Ten se dočkal adaptace také v podobě mang od několika různých tvůrců, které vydávala společnost Square Enix a nakladatelství Kadokawa Šoten.^[15][16][17] Yen Press licencoval mangu v Severní Americe a vydával ji v angličtině.^[18]

V Japonsku byly mezi lety 2006 a 2007 premiérově odvysílány dvě řady televizního anime seriálu, na kterých pracovalo studio Studio Deen a které režíroval Čiaki Kon.^[19][20] Třetí řada byla v podobě OVA epizod, o jejichž režii se postaral Tošifumi Kawase,^[20][21] vydána v únoru 2009.^[22] Vysílací práva k prvnímu anime seriálu odkoupila v roce 2007 společnost Geneon Entertainment, ta však roku 2011 vypršela,^[23] poté odkoupil u obou anime seriálů a OVA epizod vysílací práva Sentai Filmworks.^[24] Hraný film, jenž režíroval a napsal Ataru Oikawa, byl v japonských kinech uveden v květnu 2008,^[25][26] přičemž jeho pokračování bylo vydáno v dubnu roku 2009.^[27] Šestidílný hraný televizní seriál Tórua Ócuky byl premiérově odvysílán v květnu 2016.^[28][29] Čtyřdílné pokračování mělo premiéru v listopadu téhož roku.^[30] Na režisérské křeslo nového televizní anime seriálu usedl Keiičiró Kawaguči a na scénář dohlížel Naoki Hajaši.^[31] Seriál produkovalo studio Passione^[32] a byl premiérově vysílán od října 2020 do března 2021.^[33] Jeho pokračování mělo premiéru v červenci 2021.^[34]

Příběh

Celý příběh anime seriálu se odehrává v malé vesnici Hinamizawa. Chlapec jménem Keiiči se s rodinou nastěhuje do této vesnice a začne chodit do místní školy. Je v ní jen jedna třída, kde učí děti všech ročníků jen jedna učitelka. Ve škole se seznámí s budoucími kamarádkami Renu a Mion, které jsou přibližně stejně staré jako on, a dvěma mladšími, Satoko a Riku. Těchto pět dětí po obědě a po vyučování tráví čas hraním her v jejich vlastním klubu, který je i jediným na celé škole. Hrají různé hry, ať už karetní nebo stolní, ale vždy když někdo prohraje, musí podstoupit nějaký trest.

Později se Keiiči dozví, že před čtyřmi lety se v Hinamizawě stala nehoda, při níž hlavní stavitel přehrady, která tu měla být postavena, za záhadných okolností zemřel. Potom se dozví i o každoroční slavnosti watanagaši, kde všichni obyvatelé Hinamizawy vzdávají poctu svému místnímu bohu Ojaširovi, ale každoročně na druhý den po této slavnosti jeden člověk zemře a jeden se záhadně ztratí. Toto se děje už čtyři roky, přičemž první obětí byl stavitel přehrady. Místní lidé to nazývají Ojaširova kletba a vykládají si tak, že Ojaširo trestá každý rok dva lidi za to, že buď ublížili vesnici, nebo se proti ní nějak spikli.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Higuraši no Naku Koro ni na slovenské Wikipedii a Higurashi When They Cry na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Higuraši no naku koro ni na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (japonsky)
• Oficiální stránky mangy (japonsky)
• Oficiální stránky anime seriálu (japonsky)
• Oficiální stránky románu (japonsky)
• Oficiální stránky románu (Futabaša) (japonsky)
• Oficiální stránky Higuraši no naku koro ni: Gó (japonsky)
• Oficiální stránky Higuraši no naku koro ni: Mei (japonsky)
• Oficiální stránky Higuraši no naku koro ni: Macuri (japonsky)
• Oficiální stránky Higuraši no naku koro ni: Sui (japonsky)
• Oficiální stránky Higuraši no naku koro ni: Hó (Entergram) (japonsky)
• Higuraši no naku koro ni na The Visual Novel Database
• Higuraši no naku koro ni: Kai na The Visual Novel Database
• Higuraši no naku koro ni (anime) v encyklopedii Anime News Network (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.