Hluchová (Nýdek)

Hluchová (Nýdek)
Hluchová-pod Polední
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Nýdek
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°39′2″ s. š., 18°46′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	284 (2021)[1]
Katastrální území	Nýdek (Hluchová-5.86 km²)
PSČ	739 96
Počet domů	174 (2021)[2]
Hluchová (Nýdek)
Další údaje
Kód ZSJ	108162
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluchová (polsky Głuchowa, je část obce Nýdek v okrese Frýdek-Místek, je její největší sídelní jednotkou. Nachází se v údolí potoku Hluchová a na svazích, které jí obklopují, hraničí na jedné straně s Čantoryjským hřbetem a na straně druhé s hřebenem Polední, Hrbelu, Loučky a Filipky.

Historie

První písemná zmínka o Nýdku pochází z roku 1430, kde ves byla prodána jistému Petrovi Nýdkovi (dosl. Petir Nitken) a od jeho jména pravděpodobně pochází název obce Nýdek.

Dnešní území Hluchové není zcela totožné s původním katastrem. Současné základní sídelní jednotky (ZSJ) Hluchová^[3], Velký Sošov^[4] a Filipka^[5] ještě neexistovaly a oblast tvořila jeden celek – Hluchovou. Název "louka v Hluchové pod Sošovem" ("Wiese in der Glochowa unterm Soshaw") je zmíněn již v roce 1722 a odkazoval na pastevecké salaše a osady v místním údolí. V roce 1823 se poprvé objevuje současný název Hluchová. Na základě rozhodnutí vedení správy statků Těšínské knížecí komory byla Hluchová samostatnou vsi (1835 - 1869). Do původního katastru vsi z období 1801-1838 patřily tyto salaše: Plaski groin (Plaský gruň), Gross Schaschow (Velký Sošov), Klein Schaschow (Malý Sošov), Gross Stoźek (Velký Stožek), Klein Stoźek (Malý Stožek), Lonczka I a II (Loučka I a II). Dále ke vsi náleželo 27 chalupnických usedlostí, 20 luk, a dvě pastviny. Na salaších pracovalo 53 horalů (pouze 19 bylo vlastníky chalupy). Podle údajů z roku 1837 se v salaších nacházelo 495 ovcí a 155 kusu rohatého dobytka.

Většina obyvatel byla protestantského vyznání a navštěvovala farní sbory v Návsí anebo v polské Visle. Katolíci docházeli do farností ve Vendryni, Jablunkově a ve Visle. Děti se učily v evangelicé škole v Nýdku dokud nebyla zřízena místní škola v Hluchové na Kolibiskách a v osadě Zimný, některé z nich docházely do školy ve Visle. Podle zjištění vrchnostenských úředníků pastevci a salašníci z Hluchové hovořili výhradně slezským nářečím.

V polovině 19. století začala likvidace (výkup) pastvin a nucené zalesňování mnoha lokalit. Pastevecký a salašnický způsob života začal upadat a mnozí horalé se začali stěhovat za pohodlnějším živobytím do níže položených částí Nýdku anebo do okolních obcí. Nejvýraznější změnu pro místí obyvatele, ale přinesl průmyslový rozvoj. Významným zdrojem příjmů byla těžba dřeva. Na Hluchové v Kolibiskách byl vybudován splavovací klauz kterým se reguloval průtok vody v potoku Hluchová pro dopravu dřeva. V Nýdku byla objevená železná ruda (již koncem 18. století) a mnoho jejích obyvatel se živilo těžbou rudy. Koncem 19. století začala těžba rudy stagnovat a obyvatelé byli donuceni za prací dojíždět (resp. docházet), hlavně do Těšínských a Třineckých hutí ale i na území současného Polska.

Začátek a první polovina 20. století přinesla dobu významných událostí, válečných konfliktů, vzniku a změn státních útvarů. Přehledem - první světová válka (1914-1918), rozpad Rakousko-uherské monarchie (1918), vznik Československé Republiky (1918), sedmidenní válka s Polskem (1919), připojení Těšínska k Polsku (1938), druhá světová válka (1939), připojení k německé Třetí říši (1939), obnovení Československé Republiky (1945). Povalečné období přineslo do Nýdku rozvoj industrializace a modernizace. Zavedla se pravidelná autobusová doprava, elektrifikace, začala opět fungovat místní samospráva a školství, opravovaly a asfaltovaly se místní komunikace aj. Významná část obyvatel dojížděla za prací mj. do Třineckých Železáren anebo Ostravsko-Karvinských dolů. Po událostech sametové revoluce a rozpadu komunistického Československa v roce 1989 se z Nýdku stála obec jakou ji známe v současnosti.

Zaniklé objekty

• Polská škola v Hluchové na Kolibiskách – v současnosti hospůdka KOLIBISKA.
• Česká škola v Hluchové na Kolibiskách – v současnosti objekt ve správě DDM Třinec.
• Lomosíkova chata – zaniklá chata pod vrcholem Velký Sošov.
• Bojkova chata – zaniklá chata na vrcholu Filipky.
• Halamova útulna – zaniklá chata v osadě Zimný (již v katastru Návsí).
• Chata Plenisko (lovecký zámeček) – zaniklá chata arcivévody Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínsého.
• Klauz Hluchová (splavovací nádrž) - v současnosti vodní nádrž Hluchová.

Odkazy

Reference

Litaratura

• BÁČA, Pavel, a kol. Hluchová: historická část obce Nýdek. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2019. 155 s. ISBN 978-80-270-3440-6. 
• WAWRECZKA, Henryk. Karol Kaleta - Beskydy, hory a lidé. 1. vyd. [s.l.]: Wart-Henryk Wawreczka, 2003. 151 s. ISBN 80-239-1639-4. (cs, pl, en, de) 
• CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. 1. vyd. [s.l.]: vlastním nákladem, 2003. 185 s. ISBN 80-239-1652-1. (cs, pl) 
• MIKULOVÁ, Zuzana. Nýdek. 1. vyd. [s.l.]: Vydavatelství Regio, 2023. 331 s. ISBN 978-80-907252-6-3. (cs, pl) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluchová na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge1063304