| Hnědý horský skot | |
|---|---|
 jalovice hnědého plemene | |
| Základní informace | |
| Země původu | Švýcarsko Švýcarsko |
| Stupeň prošlechtění | zušlechtěné plemeno |
| Směr užitkovosti | maso-mléčný |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost samce | 1000 - 1200 kg[1] |
| Hmotnost samice | 600 - 700 kg[1] |
| Výška samce † | 150 - 160 cm[1] |
| Výška samice † | 135 - 142 cm[1] |
| Tělesný rámec | střední |
| Barva | celoplášťově hnědá nebo šedohnědá |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | krátkorohá plemena |
| † výška uváděna v kohoutku | |
Hnědý horský skot, německy braunvieh, je plemeno skotu s kombinovanou užitkovostí, pocházející z oblasti Alp. Jedná se o jedno z nejstarších kulturních plemen, vzniklo již ve středověku, a to ve středním Švýcarsku. Podle kantonu Schwyz byl tento skot označován též jako švýcké plemeno.[2] Zvláště ve východním Švýcarsku je tento hnědý skot chován dodnes a označuje se jako švýcarský hnědý skot, v Německu je hlavní oblastí chovu Algavsko a německý hnědý skot se proto nazývá též algavský skot. Populace hnědého skotu existuje i v Rakousku, jiný název pro rakouský hnědý skot je montafonský skot či montafon podle vorarlberského údolí Montafon.[3] Hnědý horský skot byl v minulosti importován do Spojených států a do Kanady, kde byl dále šlechtěn na převažující mléčnou užitkovost. Tato zvířata mají též větší tělesný rámec a označují se jako brown swiss. Zpětně jsou používaná k zušlechťování původní populace hnědého skotu, ke zlepšení končetin a dojitelnosti.[1]
Historie
Plemeno vychází z původního typu skotu, který se do alpské oblasti dostal už před naším letopočtem.[1] První šlechtění započalo již před 600 lety ve středním Švýcarsku, odkud se hnědý skot rozšířil i do okolních oblastí a dále byl udržován čistokrevnou plemenitbou.[1] Kontrola užitkovosti se provádí už od roku 1870.[1]
Charakteristika
Hnědý skot je plemeno středního tělesného rámce s poměrně jemnou kostrou a dobrým osvalením. Zvířata jsou rohatá. Zbarvení je charakteristicky plášťově hnědé až šedé, přičemž býci jsou tmavší než krávy.[1] Hroty rohů, paznehty a mulec jsou tmavé, mulec je světle obroubený, častý je tmavý pruh na hřbetě.[2]
Užitkovost je kombinovaná maso-mléčná. Hnědý skot dal v roce 2001 v kontrole užitkovosti průměrně ve Švýcarsku 6236 kg mléka za laktaci,[2] v roce 2003 v Německu 6640 kg mléka a v roce 2004 v Rakousku 6650 kg mléka za laktaci.[1] Průměrný obsah mléčných složek byl 4,1 % tuku a 3,5 % bílkoviny.[1] Co se masné užitkovosti týče, denní přírůstky u býků vybraných k plemenitbě v roce 2003 v Německu dosahovaly 1130 g. Mezi velké přednosti hnědého horského skotu patří jeho pevná konstituce a odolnost proti nemocem, nenáročnost na chovatelské podmínky, dlouhověkost, ranost a dobrá schopnost výkrmu.
Fotogalerie
-
Pasoucí se hnědá kráva v Allgäu -
Stádo hnědého skotu na alpské pastvině -
Stádo hnědého skotu
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnědý horský skot na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 36.
- ↑ a b c BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9. Kapitola Dojená plemena skotu, s. 42–43.
- ↑ Časopis Vesmír, Klub přírodovědecký v Praze, Ant. Frič, 1893, s. 111 (Montavonské plemeno).
Literatura
- SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5.
- BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hnědý_horský_skot |
