 Hořcotvaré | |
|---|---|
 Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) Juss. ex Bercht. & J.Presl, 1820[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořcotvaré (Gentianales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zástupci řádu jsou byliny i dřeviny s jednoduchými a spíše vstřícnými listy. Květy bývají nápadné, pravidelné, se srostlou korunou. Řád zahrnuje 5 čeledí, 1128 rodů a téměř 20 000 druhů. Tři z pěti čeledí řádu jsou kosmopolitně rozšířeny a jsou zastoupeny i v květeně České republiky.
Popis
Většina čeledí řádu hořcotvaré zahrnuje jak bylinné tak i dřevnaté zástupce. Převládají vstřícné jednoduché listy s palisty nebo alespoň linií spojující báze řapíků. Květy jsou 4 nebo 5četné, pravidelné, většinou spíše nápadné a jasně zbarvené, se svrchním nebo spodním semeníkem srostlým nejčastěji ze 2 (nebo několika) plodolistů. U části toješťovitých) jsou plodolisty nesrostlé nebo srostlé jen na bázi. Koruna je u většiny zástupců více či méně srostlá, s tyčinkami přirostlými ke korunní trubce a v počtu odpovídajícím počtu korunních cípů. Opylovány jsou nejčastěji hmyzem, méně ptáky nebo netopýry a jen výjimečně (některé mořenovité) větrem.[2][3][4]
Tři z pěti čeledí řádu mají kosmopolitní rozšíření: mořenovité, toješťovité a hořcovité. Největší druhová diverzita je v tropech. V květeně České republiky řád zastupují pouze byliny, případně polokeře.
-
Toješťovité: květ barvínku většího (Vinca major) -
Toješťovité: květ stapélie Huernia occulata -
Jasmínovcovité: kvetoucí jasmínovec vždyzelený (Gelsemium sempervirens) -
Mořenovité: kvetoucí mařinka Asperula sintenisii -
Mořenovité: květenství Ixora coccinea -
Hořcovité: hořec Gentiana dinarica -
Logániovité: květenství Spigelia marilandica
Taxonomie
Řád hořcotvaré byl zastoupen v různě širokém pojetí i v tradičních systémech. Zatímco v Dahlgrenově systému víceméně odpovídá dnešnímu pojetí a obsahuje všechny podstatné čeledi, Cronquist a Tachtadžjan rozřazovali tyto čeledi do řádů Gentianales a Rubiales, případně i Apocynales.
S nástupem molekulárních metod došlo k některým přesunům na rovině čeledí. Klejichovité (Asclepiadaceae) byly vřazeny do čeledi toješťovité (Apocynaceae) a čeleď Strychnaceae do Loganiaceae, rody jasmínovec (Gelsemium) a Matsudea byly naopak vyjmuty z čeledi logániovité (Loganiaceae) do čeledi jasmínovcovité (Gelsemiaceae).[5]
V kladogramech APG tvoří řád hořcotvaré spolu s řády hluchavkotvaré (Lamiales), garyotvaré (Garryales), lilkotvaré (Solanales) a několika nezařazenými čeleděmi (brutnákovité - Boraginaceae, Vahliaceae, Icacinaceae, Metteniusaceae a Oncothecaceae) monofyletickou větev vyšších dvouděložných rostlin nazývanou Asterids I.[1]
Význam
Všechny čeledi řádu jsou charakteristické obsahem účinných alkaloidů různých typů a obsahují zvýšený podíl více nebo méně silně jedovatých rostlin. Mnohé druhy mají medicínské a farmaceutické využití. Jako účinné látky jsou nejčastěji zastoupeny indolové alkaloidy, řidčeji alkaloidy chinolinové (např. chinin), purinové (kofein), pyridinové, steroidní a isochinolinové nebo kardioaktivní glykosidy.[4][6][7]
Některé čeledi poskytují různé technické produkty, např. textilní vlákna a kaučuk (toješťovité), barviva (mořenovité) nebo dřevo (toješťovité). Nejvýznamnějším potravinovým produktem je káva. Jinak je jedlých rostlin v tomto řádu poměrně málo. Některé druhy především z čeledí toješťovité a mořenovité poskytují ovoce místního významu.[7]
Přehled čeledí
- jasmínovcovité (Gelsemiaceae)
- hořcovité (Gentianaceae)
- logániovité (Loganiaceae)
- mořenovité (Rubiaceae)
- toješťovité (Apocynaceae)[8]
Reference
- ↑ a b BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009.
- ↑ JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007.
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9.
- ↑ a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořcotvaré na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo hořcotvaré ve Wikislovníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hořcotvaré |
