Homo oeconomicus

Homo oeconomicus (z latiny; psáno též homo economicus; česky člověk ekonomický) je model člověka jako agenta, který je důsledně racionální a úzce sobecký a který optimálně sleduje své subjektivně definované cíle. Takto se člověk jeví v některých ekonomických teoriích.^[1]

V teorii her se homo oeconomicus často modeluje na základě předpokladu dokonalé racionality. Předpokládá se, že jedinci (agenti) vždy jednají způsobem, který maximalizuje jejich užitek jako spotřebitelů a zisk jako producentů a jsou za tímto účelem schopni libovolně složitých kalkulací. Vždy jsou schopni promyslet všechny možné varianty a zvolit si postup, který povede k nejlepšímu možnému výsledku.

Racionalita implikovaná modelem homo oeconomicus neříká, jaké preference jsou přípustné. Pouze naivní aplikace modelu homo oeconomicus předpokládají, že agenti vědí, co je nejlepší pro jejich dlouhodobé fyzické a duševní zdraví. Například užitková funkce agenta by mohla být propojena s vnímaným užitkem jiných agentů (například něčího manžela nebo dětí), což by způsobilo, že je homo oeconomicus kompatibilní s jinými modely lidského konání, jako je homo reciprocans, který zdůrazňuje lidskou spolupráci.

Přístupy v ekonomických směrech

Ekonomie hlavního proudu

Z pohledu ekonomie hlavního proudu se předpokládá, že existuje plně racionální jedinec, který maximalizuje svůj užitek, dle známé užitkové funkce, má stabilní preference a akumuluje optimální množství relevantních informací^[2]. Dosáhne tak vždy svých cílů a zvolí správné prostředky. Dnes ekonomie hlavního proudu důsledně rozlišuje mezi racionalitou, racionálními očekáváními, případně efektivitou a nemíchá definici racionality v ekonomii s definicí racionality v psychologii, z které vycházejí behaviorální ekonomové.^[3]

Behaviorální ekonomie

Jako teorie lidského chování homo oeconomicus kontrastuje s koncepty behaviorální ekonomie, která zkoumá kognitivní zkreslení a jiné iracionality, a s představou omezené racionality, která předpokládá, že racionalitu agentů omezují faktory jako kognitivní a časová omezení.

Přístup rakouské školy

Rakouská škola model homo oeconomicus odmítá. V knize Lidské jednání Ludwig von Mises uvádí „Lidské jednání je nutně jednáním racionálním.“^[4] Z pohledu rakouské ekonomie to neznamená to, co je myšleno ekonomy hlavního proudu. Pojmem racionální je myšleno, že jedinec sice maximalizuje svůj užitek, ale ten je založen na metodologickém subjektivismu a metodologickém individialismu^[3]. Pro Misese je každé jednání racionální, protože je při něm užíván rozum. To nezaručuje, že člověk dokáže proměnit své cíle ve skutečnost.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homo economicus na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	BNF: cb12250535v (data) GND: 4195139-6 LCCN: sh85040835 NLI: 987007531357405171 SUDOC: 031254365