| Horní Týnec | |
|---|---|
 Pohled na vesnici (od Myštic) | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Třebušín |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′15″ s. š., 14°14′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 48 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horní Týnec (2,63 km²) |
| Nadmořská výška | 399 m n. m. |
| PSČ | 412 01 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Horní Týnec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 170569 |
| Kód k. ú. | 770566 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Týnec je malá vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Třebušína. V roce 2011 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Horní Týnec je také název katastrálního území o rozloze 2,63 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Týnci pochází z roku 1222 a rozlišení Dolního a Horního Týnce se v historických pramenech objevilo poprvé v roce 1390. Do husitských válek vesnice patřila chotěšovskému klášteru, vyšehradské kapitule a býčkovické komendě. Poté se dostala do majetku vlastníků litýšského panství a po zániku hradu byla spravována z Býčkovic. Od roku 1619 až do zrušení patrimoniální správy vesnice patřila k Zahořanům. Po třicetileté válce v ní podle berní ruly z roku 1654 stálo jedenáct obydlených (z toho čtyři selské) a čtyři pusté usedlosti.[4]
Jádrem vesnice je náves, okolo které vznikla většina rozsáhlejších usedlostí, ale několik dalších stojí ve svahu jižně od návsi. Během druhé poloviny dvacátého století část staveb zanikla, ale náves si přesto uchovala původní charakter.[4]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 211 | 183 | 181 | 186 | 205 | 211 | 191 | 76 | 66 | 64 | 38 | 15 | 26 | 36 |
| Domy | 38 | 37 | 38 | 34 | 40 | 40 | 41 | 20 | . | 16 | 12 | 11 | 13 | 16 |
| Tabulka zahrnuje údaje osady Zadní Nezly a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Kotelice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
Památkově chráněn je dům čp. 1 s bývalým hospodářským a obytným stavením (čp. 2). Dům byl postaven v roce 1831 a sloužil jako hostinec,[7] zatímco v přízemí hospodářského křídla fungovala kovárna a v patře se bydlelo.[8] Klasicistní fasádu domu člení slepé arkády a pásová bosáž, nad okny ji zdobí keramické panely a ve štítě se nachází štuky s motivy kovářského nářadí. Na západě náves uzavírá rozměrný dům čp. 23 s nízkým druhým polopatrem a fasádou členěnou eklektickým dekorem. Eklektickou fasádu má také o něco menší dům čp. 21 s různě tvarovanými okny ve štítu. Zástupcem nejmladší lidové architektury z první třetiny dvacátého století je dům čp. 19. Celkový ráz vesnice dotvářejí hospodářské budovy (stodoly a kůlny) s půdními nadezdívkami.[4]
U silnice mezi Horním a Dolním Týncem stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1759. Hranolový sokl, na kterém socha stojí, je zdoben volutami, na jeho čelní straně se nachází reliéf s výjevem ze života světce a na zadní straně nápis s datací. Samotná socha je v mírně podživotní velikosti v klasickém ikonografickém uspořádání.[9]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 85–86.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.
- ↑ Dům (bývalý hostinec) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Dům (bývalá kovárna) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Týnec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Týnec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Horní Týnec na webu ČÚZK
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Horní_Týnec |
