Hornomoravský úval

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Hornomoravský úval
Plané loučky
Nejvyšší bod	345 m n. m. (Jelení vrch)
Rozloha	1 315 km²
Střední výška	225,8 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána
Podřazené jednotky	Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Morava
Souřadnice	49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

• Provincie: Západní Karpaty
  • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
    • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
      • Celek: Hornomoravský úval
        • Podcelek: Holešovská plošina
        • Podcelek: Prostějovská pahorkatina
        • Podcelek: Středomoravská niva
        • Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Je zemědělsky hojně využívanou oblastí. Součástí národopisné oblasti Haná.

Panorama

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

• Seznam geomorfologických celků Česka
• Dolnomoravský úval
• Haná

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornomoravský úval na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ge398802