| Hozlauerové z Hozlau | |
|---|---|
 | |
| Země | České království České království |
| Zakladatel | Bedřich z Hozlau (Haslau) |
| Rok založení | 12. století |
| Vymření po meči | 1845 (Josef Hozlauer z Hozlau) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hozlauerové z Hozlau resp. z Hazlova (německy Haslauer von Haslau) byli šlechtický rod v Čechách, Frankách a Fojtsku. V roce 1845 vymřel v mužské linii. Jejich erb je identický s erby rodů Neubergů a Raitenbachů.
Původ
Hozlauerové z Hozlau přišli do Čech z Haslau v rakouské marce Ostarrichi (dnes Dolní Rakousy). V první zmínce o vesnici Hazlov z roku 1224 se objevuje Bedřich z Hozlau, který pravděpodobně založil tamní hrad.
Rod vymřel v mužské linii v osobě c. k. plukovníka Josefa z Hozlau, který zemřel v roce 1845 v Brně. Další rodové větve sídlily v Čechách, Frankách a Fojtsku.
Jejich rodový erb byl stejný od 12. století, což umožňuje přibližné zmapování historie rodu.[1][2]
Hozlauerové v bavorské Nordgau a Fojtsku
Jedním z jejich sídel v Severní župě (Nordgau) byl hrad Haslau dochovaný dodnes v západočeské obci Hazlov na Chebsku.
V roce 1311 členové rodiny urovnali spor s klášterem Valdsasy, který vypukl poté, co poddaní kláštera zabili bärnauského soudce Konráda Hozlauera.[3]
Jako zchudlá zemská šlechta 14. století na Chebsku, v Ašském výběžku a ve Dvorsku někteří členové rodu působili jako loupeživí rytíři. Bedřich Hozlauer byl jedním z pomocníků Bedřicha z Neuberka a v roce 1380 se účastnil guttenberského sporu a poté i chebského sporu.
Erb
-
Erb Hozlauerů z Hozlau (varianta) -
Erb Hozlauerů z Hozlau (varianta) -
Znak obce Hazlov na Chebsku
Stříbro-červený štípaný znak nese (zakřivený) hrot střídavě štříbro-červený, jehož vrchol sahá až k hornímu okraji štítu. Korunovaná přilba s červeným a stříbrným krytím nese klenot, stříbrný a červený buvolí roh (nebo zlatý svazek klasů[4]). Svazek klasů je také klenotem erbů Neubergů (Neydbergů) a Raitenbachů, kteří pocházejí ze stejné oblasti.
Význační členové rodu
- Jiří Hozlauer z Hozlau († 1661), majitel šlechtického statku v Thierbachu
- Jošt Hozlauer z Hozlau, stavitel tvrze ve Hvozdně
- Volf (Wolfgang) Hozlauer z Hozlau, jeden ze 48 pánů zatčených po bitvě na Bílé hoře
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haslau (vogtländisches Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.
- ↑ Johann Siebmachers Grosses Wappenbuch, Band 30, Die Wappen des böhmischen Adels, Seite 226 und Wappentafel 98, Neustadt an der Aisch 1979.
- ↑ Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, Seite 49,64,226 und 365, Neustadt an der Aisch 1973. ISBN 3-7686-5002-2.
- ↑ Rudolf Langhammer: Waldsassen - Kloster und Stadt. Waldsassen 1936, S. 149.
- ↑ Heinrich Kadich von Pferd und Conrad Blazek: Der Mährische Adel., Nürnberg 1899.
Literatura
- Eckard Lullies: Spor Guttenberga proti soudním exekutorům a vznešený spor proti Egeru . Kulmbach 1999. ISBN 3-925162-19-4 . Str. 22f., 114.
- Heinrich Gradl : Kniha útrap u soudu Egererovy poroty . In: Archiv pro historii a archeologii Horní Franky . Ročník 15/2. Bayreuth 1882. S. 223ff.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hozlauerové_z_Hozlau |
