Hry jihovýchodní Asie

Logo

Hry jihovýchodní Asie (anglicky SEA Games) jsou oblastní mezinárodní sportovní soutěže, pořádané pod patronátem MOV. Soutěží se účastní 11 zemí jihovýchodní Asie. Jsou jedněmi z pěti subregionálních her pořádaných Asijskou olympijskou radou.

Dějiny

Předchůdcem her byly Hry poloostrovu jihovýchodní Asie (SEAP Games), které vznikly 22. května 1958, když se delegáti ze zemí na poloostrově jihovýchodní Asie, kteří se zúčastnili Asijských her v japonském Tokiu, sešli a dohodli na založení sportovní organizace SEAP. Hry byly koncipovány Luangem Sukhumem Nayapraditem, tehdejším viceprezidentem Thajského olympijského výboru. Navrhovaným zdůvodněním bylo, že regionální sportovní akce pomůže podpořit spolupráci, porozumění a vztahy mezi zeměmi v regionu jihovýchodní Asie.

Zakládajícími členy bylo šest zemí, Barma, Kambodža, Laos, Malajsko, Thajsko a Jižní Vietnam. Tyto země souhlasily s pořádáním her jednou za dva roky v červnu 1959 a poté byl vytvořen Výbor federace her. První hry SEAP se konaly v Bangkoku od 12. do 17. prosince 1959 a zúčastnilo se jich více než 527 sportovců a funkcionářů ze 6 zemí (Barma, Laos, Malajsko, Singapur, Jižní Vietnam a Thajsko). Závodilo se ve 12 sportech.

Na 8. hrách v roce 1975 bylo zváženo přijetí Bruneje, Indonésie a Filipín a tyto země byly formálně přijaty v roce 1977. Ve stejném roce federace SEAP změnila svůj název na Federaci her jihovýchodní Asie (SEAGF) a hry jsou od té doby známé jako Hry jihovýchodní Asie. Přestože se Východní Timor nachází blíže k Tichomoří než k asijskému kontinentu a není členem ASEAN, byl přijat na 22. SEA Games v roce 2003.

Přehled

Hry Město Stát Zahajovatel Termín Sporty Soutěže Země Účastníci Nejúspěšnější země
1959 Bangkok Thajsko Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 12.17. prosince 1959 &0000000000000012.00000012 &0000000000000067.00000067 &0000000000000006.0000006 &0000000000000518.000000518 Thajsko Thajsko
1961 Rangún Barma Barma prezident Win Maung 11.16. prosince 1961 &0000000000000013.00000013 &0000000000000086.00000086 &0000000000000007.0000007 &0000000000000623.000000623 Barma Barma
1963 Hry zrušeny z důvodů nestabilní politické situace v pořádající Kambodži
1965 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Ismail Nasiruddin z Terengganu 14. - 21. prosince 1965 &0000000000000014.00000014 &0000000000000134.000000134 &0000000000000007.0000007 &0000000000000963.000000963 Thajsko Thajsko
1967 Bangkok Thajsko Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 9.16. prosince 1967 &0000000000000016.00000016 &0000000000000144.000000144 &0000000000000006.0000006 &0000000000000984.000000984 Thajsko Thajsko
1969 Rangún Barma Barma premiér Ne Win 6.13. prosince 1969 &0000000000000015.00000015 &0000000000000145.000000145 &0000000000000006.0000006 &0000000000000920.000000920 Barma Barma
1971 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Abdul Halim z Kedahu 6.13. prosince 1971 &0000000000000015.00000015 &0000000000000156.000000156 &0000000000000007.0000007 &0000000000000957.000000957 Thajsko Thajsko
1973 Singapur Singapur Singapur prezident Benjamin Sheares 1.8. září 1973 &0000000000000016.00000016 &0000000000000161.000000161 &0000000000000007.0000007 &0000000000001632.0000001 632 Thajsko Thajsko
1975 Bangkok Thajsko Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 9.16. prosince 1975 &0000000000000018.00000018 &0000000000000172.000000172 &0000000000000004.0000004 &0000000000001142.0000001 142 Thajsko Thajsko
1977 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Yahya Petra z Kelantanu 19.26. listopadu 1977 &0000000000000018.00000018 &0000000000000188.000000188 &0000000000000007.0000007 Indonésie Indonésie
1979 Jakarta Indonésie Indonésie prezident Suharto 21.30. září 1979 &0000000000000018.00000018 &0000000000000226.000000226 &0000000000000007.0000007 Indonésie Indonésie
1981 Manila Filipíny Filipíny prezident Ferdinand Marcos 6.15. prosince 1981 &0000000000000018.00000018 &0000000000000245.000000245 &0000000000000007.0000007 &0000000000001800.0000001 800[1] Indonésie Indonésie
1983 Singapur Singapur Singapur prezident Devan Nair 28. května6. června 1983 &0000000000000018.00000018 &0000000000000233.000000233 &0000000000000008.0000008 Indonésie Indonésie
1985 Bangkok Thajsko Thajsko král Pchúmipchon Adunjadét 8.17. prosince 1985 &0000000000000018.00000018 &0000000000000251.000000251 &0000000000000008.0000008 Thajsko Thajsko
1987 Jakarta Indonésie Indonésie prezident Suharto 9.20. září 1987 &0000000000000026.00000026 &0000000000000372.000000372 &0000000000000008.0000008 Indonésie Indonésie
1989 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Azlan Shah z Peraku 20.31. srpna 1989 &0000000000000024.00000024 &0000000000000302.000000302 &0000000000000009.0000009 &0000000000002800.0000002 800[1] Indonésie Indonésie
1991 Manila Filipíny Filipíny prezidentka Corazon Aquinová 24. listopadu3. prosince 1991 &0000000000000028.00000028 &0000000000000327.000000327 &0000000000000009.0000009 Indonésie Indonésie
1993 Singapur Singapur Singapur prezident Wee Kim Wee 12.20. června 1993 &0000000000000029.00000029 &0000000000000318.000000318 &0000000000000009.0000009 &0000000000003200.0000003 200[1] Indonésie Indonésie
1995 Čiang Mai Thajsko Thajsko korunní princ Mahá Vatčirálongkón 9.17. prosince 1995 &0000000000000028.00000028 &0000000000000335.000000335 &0000000000000010.00000010 &0000000000003262.0000003 262 Thajsko Thajsko
1997 Jakarta Indonésie Indonésie prezident Suharto 11.19. října 1997 &0000000000000036.00000036 &0000000000000490.000000490 &0000000000000010.00000010 &0000000000005179.0000005 179 Indonésie Indonésie
1999 Bandar Seri Begawan Brunej Brunej sultán Hassanal Bolkiah 7.15. srpna 1999 &0000000000000021.00000021 &0000000000000233.000000233 &0000000000000010.00000010 &0000000000002365.0000002 365 Thajsko Thajsko
2001 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Salahuddin ze Selangoru 8.17. září 2001 &0000000000000032.00000032 &0000000000000391.000000391 &0000000000000010.00000010 &0000000000004165.0000004 165 Malajsie Malajsie
2003 Hanoj, Ho Či Minovo Město Vietnam Vietnam premiér Phan Văn Khải 5.13. prosince 2003 &0000000000000032.00000032 &0000000000000442.000000442 &0000000000000011.00000011 &0000000000005000.0000005 000[1] Vietnam Vietnam
2005 Manila Filipíny Filipíny prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová 27. listopadu5. prosince 2005 &0000000000000040.00000040 &0000000000000443.000000443 &0000000000000011.00000011 &0000000000005336.0000005 336 Filipíny Filipíny
2007 Nakhon Ratčasima Thajsko Thajsko korunní princ Mahá Vatčirálongkón 6.15. prosince 2007 &0000000000000043.00000043 &0000000000000475.000000475 &0000000000000011.00000011 &0000000000005282.0000005 282 Thajsko Thajsko
2009 Vientiane Laos Laos prezident Čumaly Sayason 9.18. prosince 2009 &0000000000000029.00000029 &0000000000000372.000000372 &0000000000000011.00000011 &0000000000003100.0000003 100 Thajsko Thajsko
2011 Jakarta, Palembang Indonésie Indonésie prezident Susilo Bambang Yudhoyono 11.22. listopadu 2011 &0000000000000044.00000044 &0000000000000545.000000545 &0000000000000011.00000011 &0000000000005965.0000005 965 Indonésie Indonésie
2013 Neipyijto Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) viceprezident Nyan Tun 11.22. prosince 2013 &0000000000000037.00000037 &0000000000000460.000000460 &0000000000000011.00000011 &0000000000004730.0000004 730 Thajsko Thajsko
2015 Singapur Singapur Singapur prezident Tony Tan 5.16. čarvna 2015 &0000000000000036.00000036 &0000000000000402.000000402 &0000000000000011.00000011 &0000000000004370.0000004 370 Thajsko Thajsko
2017 Kuala Lumpur Malajsie Malajsie sultán Muhammad V z Kelantanu 19.30. srpna 2017 &0000000000000038.00000038 &0000000000000404.000000404 &0000000000000011.00000011 &0000000000004709.0000004 709 Malajsie Malajsie
2019 Mabalacat, Manila, Pasay, Olongapo a další[2] Filipíny Filipíny prezident Rodrigo Duterte 30. listopadu11. prosince 2019 &0000000000000056.00000056 &0000000000000530.000000530 &0000000000000011.00000011 &0000000000005630.0000005 630 Filipíny Filipíny
2021 Hanoj[3] Vietnam Vietnam prezident Nguyễn Xuân Phúc 12.23. května 2022 &0000000000000040.00000040 &0000000000000523.000000523 &0000000000000011.00000011 &0000000000005467.0000005 467 Vietnam Vietnam
2023 Phnompenh Kambodža Kambodža premiér Hun Sen 5.17. května 2023 &0000000000000037.00000037 &0000000000000584.000000584 &0000000000000011.00000011 &0000000000006210.0000006 210 Vietnam Vietnam

Medailové pořadí národů

Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Thajsko Thajsko &0000000000002453.0000002 453 &0000000000002127.0000002 127 &0000000000002204.0000002 204 &0000000000006784.0000006 784
2. Indonésie Indonésie &0000000000001980.0000001 980 &0000000000001876.0000001 876 &0000000000001970.0000001 970 &0000000000005826.0000005 826
3. Malajsie Malajsie[4] &0000000000001376.0000001 376 &0000000000001363.0000001 363 &0000000000001872.0000001 872 &0000000000004611.0000004 611
4. Vietnam Vietnam[5] &0000000000001269.0000001 269 &0000000000001097.0000001 097 &0000000000001221.0000001 221 &0000000000003587.0000003 587
5. Filipíny Filipíny &0000000000001180.0000001 180 &0000000000001346.0000001 346 &0000000000001702.0000001 702 &0000000000004228.0000004 228
6. Singapur Singapur &0000000000001045.0000001 045 &0000000000001090.0000001 090 &0000000000001500.0000001 500 &0000000000003635.0000003 635
7. Myanmar (Barma) Myanmar (Barma)[6] &0000000000000594.000000594 &0000000000000784.000000784 &0000000000001095.0000001 095 &0000000000002473.0000002 473
8. Kambodža Kambodža[7] &0000000000000159.000000159 &0000000000000202.000000202 &0000000000000425.000000425 &0000000000000786.000000786
9. Laos Laos &0000000000000077.00000077 &0000000000000122.000000122 &0000000000000412.000000412 &0000000000000611.000000611
10. Brunej Brunej &0000000000000017.00000017 &0000000000000057.00000057 &0000000000000170.000000170 &0000000000000244.000000244
11. Východní Timor Východní Timor &0000000000000003.0000003 &0000000000000009.0000009 &0000000000000039.00000039 &0000000000000051.00000051

Odkazy

Reference

  1. a b c d Přibližný počet účastníků, přesné číslo není dostupné.
  2. Decentralizované hry se konaly v 27 městech na ostrově Luzon.
  3. Hry se odehrávaly i v dalších městech, ale Hanoj byl hlavním centrem. Hry se kvůli pandemii covidu-19 konaly až v roce 2022.
  4. Do roku 1961 jako Malajsko.
  5. Do roku 1975 jako Jižní Vietnam.
  6. Do roku 1987 jako Barma.
  7. V letech 1971 a 1973 jako Khmerská republika.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SEA_Games na anglické Wikipedii.

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Hry_jihovýchodní_Asie
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.