| Huťský Dvůr | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklé sídlo |
| Obec | Horní Planá |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°44′46″ s. š., 13°57′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Zvonková |
  Huťský Dvůr | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 609 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Huťský Dvůr (německy Hüttenhof nebo také Kaltenbrunn) je zaniklá osada na území města Horní Planá v okrese Český Krumlov.[1][2]
Historie
Na počátku 17. století zde založil Niclas Prezyssler sklářskou huť, které se říkalo Planer Glashütten (Pláňská Huť). V roce 1686 byl jako zdejší huťmistr uváděn Mathias Mayr, měšťan v Horní Plané. Ve sklárně byly vyráběny okenní terče a sklenice.[3] V roce 1715 sklárna zanikla a na jejím místě byl postaven hospodářský dvůr. V roce 1792 zde vznikla nová osada pro 15 dřevařů. V roce 1840 měl Huťský Dvůr 57 domů, ve kterých žilo 519 obyvatel.[3] V Huťském Dvoře vznikla i pobočka dvoutřídní školy z blízké Zvonkové, původně fungující jen v zimním období, posléze celoročně. Po vzniku Československa zde byla pro 18 dětí zřízena expozitura české školy.[3] Roku 1890 měla ves 75 domů s 533 obyvateli, o osmnáct let později 76 domů a 536 obyvatel.
Dne 23. března 1876 se zde narodil Adalbert Jungbauer, prachatický středoškolský profesor, zabývající se šumavským národopisem (zemřel 9. června 1916 v Chebu, pohřben je v Českém Krumlově). Napsal knihu Vánoční hra na Šumavě (Das Weinachtßpiel des Böhmerwaldes).[2][4][5]
V Huťském dvoře byla také schwarzenberská hájovna, na které v letech 1889 – 1901 sloužil průkopník lyžování na Šumavě a výrobce prvních lyží v Čechách Karl Paleczek.[6]
Huťský Dvůr byl v letech 1869–1910 uváděn pod názvem Hüttenhof jako osada obce Glöckelberg (Zvonková) v okr. Krumlov, v r. 1921–1930 osada obce Glöckelberg v okr. Český Krumlov, v r. 1950 osada obce Horní Planá v okr. Český Krumlov.[1] V roce 1950 zde ještě bylo 39 domů a 64 obyvatel.[3] V dalších letech Huťský Dvůr jako osada zanikl.[1]
Pamětihodnosti
- Památkově chráněný kříž z roku 1852.[7]
- Schwarzenberský plavební kanál
Turistické informace
Je zde odpočinkové místo a křižovatka značené cykotrasy 1033 (Nová Pec – Vyšši Brod)[8] se značenou cyklotrasou 1263 (Bližší Lhota – Huťský Dvůr).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b BERAN, Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta, 2009. 176 s. ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 155–156, 160.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Adalbert Jungbauer | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ PALECZEK, Otto. Hajný Paleczek, to byl nejen v Huťském Dvoře pojem [online]. České Budějovice: Kohoutikriz.org/. Dostupné online.
- ↑ kříž - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Cyklotrasa č. 1033 Nová Pec - Vyšší Brod - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- RANKLOVÁ Grete. Cestou z Nové Pece k Huťskému Dvoru
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Huťský_Dvůr_(Horní_Planá) |
