 Hippeastrum | |
|---|---|
 Kvetoucí kultivar hvězdníku | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | amarylkovité (Amarylidaceae) |
| Rod | Hippeastrum Herb., 1821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvězdník (Hippeastrum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi amarylkovité, zahrnující téměř stovku druhů.[1] Jeho přirozený areál zahrnuje tropické a subtropické oblasti Ameriky od Kostariky po severní Argentinu. Některé druhy zdomácněly i v jiných částech světa, zejména v Mexiku, jižních státech USA, Karibských ostrovech nebo subsaharské Africe.[1] Hvězdníky se pěstují jako pokojové rostliny zejména kvůli svým velkým, výrazným květům. Kvůli dřívějším zmatkům v pojmenovávání jsou kultivary této rostliny běžně známé jako „amarylis“.
Popis
Hvězdníky jsou cibulnaté rostliny, cibule dosahují v průměru 5–12 cm. Z nich vyrůstá zpravidla 2–7 listů dlouhých 30–90 cm a širokých 2,5–5 cm. Stvol je rovný a dlouhý 30–75 cm, v závislosti na druhu nese 2–15 velkých květů, přičemž každý květ je velký 13–20 cm a obsahuje 6 nápadně zbarvených okvětních lístků.[2] Květy jsou jednobarevné, vícebarevné nebo s barevnými přechody všech barev kromě modré.[zdroj?]
Druhy a kultivace
Souhrnným názvem pro většinu pěstovaných hvězdníků je Hippeastrum x hortorum[3], na jehož vzniku se podílely hlavně druhy H. vittatum a H. leopoldii[4]. Existuje asi 3000 hybridů,[zdroj?] které oproti původním planým druhům vykazují bujnější vzrůst a nejrůznější barvy květů (červené, bílé, růžové, žluté…).[4] Mezi další významné pěstované druhy patří H. aulicum, H. psittacinum, H. rutilum či H. reginae.[3]
Pěstování
Hvězdníky jsou trvalky. Daří se jim v půdě s mírně kyselou reakcí půdního roztoku (pH 5,5–6), pro pěstování je možné použít směs staré listovky, drnovky, písku a pařeništní země.[3] Kvetou v prosinci až červnu, v době květu a růstu vyžadují vydatnou zálivku, prospívá jim též hnojení, nejlépe zředěným kravincem. Optimální teplota pro hvězdník v době vegetace je 17–20 °C. Na konci léta je možné omezit zálivku a tím převést rostlinu do vegetačního klidu, čímž se podpoří její kvetení v následující sezóně. V této mimovegetační době teplotní nároky rostliny klesají asi na 10 °C. Hvězdníky je možné množit jak vegetativně oddělováním dceřiných cibulek nebo několika různými způsoby nařezání mateční cibule, tak i generativně semeny.
Toxicita
Toxický alkaloid lykorin se nachází v celé rostlině, v největším množství v cibuli, proto není radno hvězdník konzumovat.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hippeastrum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gilbert, Richard: 200 pokojových rostlin pro každého. Knižní klub 2001, s. 68
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Pokojové rostliny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. 416 s. 07-010-88.
- ↑ a b Pěstování hvězdníku [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Poisonous House Plants: Amaryllis spp. [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Galerie hvězdník na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdník na Wikimedia Commons
Taxon Hippeastrum ve Wikidruzích- Pěstování hvězdníku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hvězdník |
