Hvězdovka Pouzarova

Hvězdovka Pouzarova
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	Agaricomycetes
Podtřída	Phallomycetidae
Řád	hvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleď	hvězdovkovité (Geastraceae)
Rod	hvězdovka (Geastrum)
Binomické jméno
Geastrum pouzarii Václav Jan Staněk 1954
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii) je nejedlá^[2][3] velice vzácná, zákonem chráněná^[3] houba,^{[2][pozn. 1]} která se v Čechách vyskytuje jen na několika málo^[3] lokalitách.^[4][5] Byla popsána v roce 1954 českým vědeckým pracovníkem (zoologem, mykologem a botanikem) Václavem Janem Staňkem.^{[4][pozn. 2]}

Popis

Podhoubí

Barva myceliové vrstvy (podhoubí) je bělavá (později získává světle červenohnědé zbarvení), na povrchu má vrstvičku humusu a za vlhka se velmi lehce odlupuje.^[7] Po odloupnutí myceliové vrstvy (podhoubí) od plodnice je vnější povrch okrovky^{[pozn. 3]} bílý (u mladých exemplářů) s opálovým leskem.^[7] V pozdějším stadiu získává zažloutlé až šedavé zbarvení.^[7] Vnější povrch okrovky jak u mladých tak i u starých plodnic má čárkovité rýžky, které probíhají ve směru každého cípu s tím, že se na konec sbíhají u špičky plodnice.^[7] Staré plodnice jsou skoro černé.^[7]

Plodnice

Uzavřená plodnice se vyvíjí zprvu pod zemí,^[7] nad zemí se jeví jako drobná „houba“ s kulovitou plodnicí v podobě „vajíčka“ o běžné velikosti^[2] 7 až 15 mm^[7] (u větších exemplářů od 20 do 25 mm).^[3]

Vnější okrovka – „hvězda“

Mladé plodnice jsou polokulovité a uzavřené,^[2] v dospělosti po rozpuku vznikne z vnější okrovky 5 až 12 (nejčastěji ale 7 až 10)^[2] nestejných cípů^[7] a tato vnější okrovka^[9] se rozloží do tvaru jakési „hvězdy“ o průměru 20 až 55 mm.^[7][2] Cípy „hvězdy“ jsou částečně hygroskopické (jsou tedy tzv. polohygroskopické či semihygroskopické),^[2] na svých koncích jsou zašpičatělé (někdy i rozštěpené nebo rozpukané),^[7] mají tloušťku asi 1 až 2 mm, jsou nelesklé (jakoby pomoučeného vzhledu), v čerstvém stavu jsou zprvu světle okrové^[3] a později získávají okrově žlutohnědou až masově načervenalou (ve vlhku^[7]) barvu.^[7][3]

Vnitřní okrovka – „vajíčko“

Po rozpuknutí plodnice a rozložení vnější okrovky do „hvězdy“ se odhalí^[3] centrální, kulovitá („vajíčku“ podobná) vnitřní okrovka^[10] o velikosti 5 až 15 mm.^[7] Její barva (světlejší než je barva vnější „hvězdy“) je většinou bělavě šedá s jemně zrnitým, (v detailním zvětšení zrnitě drsným) jakoby pomoučeným povrchem.^[7] V dolní polovině přechází „vajíčko“ do zúžení a do zřetelného kruhového valu.^[7] Pod valem je 1 až 2 mm vysoký krček^[3] světle žluhohněné barvy (rozměry 1–3 mm x 2–4 mm)^[7] patrný většinou jen u dospělých exemplářů.^[3] Vršek „vajíčka“ je ozdoben výrazně vrásčitým, řasnatým, skládaným, kuželovitým ústím, které má zřetelné ohraničení^[3] (na dolním okraji ústí končí granulace povrchu „vajíčka“^[7]) a které je někdy trochu tmavší než ostatní povrch „vajíčka“.^[7]

Rozšíření

Hvězdovka Pouzarova, dlouhou dobu považována za ryze český endemit,^[3] byla nalezena v Evropě a Asii, zaznamenán byl její výskyt také v Severní Americe (Mexiko).^[7] Kromě České republiky (jen v Čechách v oblasti termobohemika, na Moravě neroste) se vyskytuje také ve Španělsku,^[3] Švýcarsku^[3] a Rusku (v Rostovské oblasti a v pohoří Altaj).^[7] V Čechách existují tři hlavní centra výskytu:^{[7][pozn. 4][pozn. 5]}

• jihozápadní okraj Prahy (přírodní park Prokopské a Dalejské údolí);
• dolní Povltaví a
• České středohoří (jen jeho teplá část).^[7]

Ekologie

Houba je hniloživná (hniložijná; saprotrofní), roste obvykle v menších skupinkách^[3] na extrémně teplých až horkých, sluncem prohřátých a velice suchých skalnatých stráních^[2] a stanovištích na vyvřelinách (tj. na magmatických horninách, především na diabasech).^{[4][3][pozn. 6]} Typickými stanovišti jsou slunné svahy skalních stepí nebo jižní stráně pokryté řídkým akátovým porostem.^[7]

Fenologie

Časový průběh základních životních projevů začíná na začátku jara^[2] (v období od března do května), kdy vyrůstají plodnice.^{[7][pozn. 7]} Pokud byla zima mírná, může tento proces začít již v lednu za předpokladu růstu plodnice na výhřevných podkladových horninách (vápenec, diabas).^[7] Na stanovištích pak houba vytrvává po celý zbytek roku.^[7] Hvězdovka Pouzarova roste často ve společnosti rozchodníků.^{[3][pozn. 8]}

Cizojazyčné názvy

• Slovensky: Hviezdovka Pouzarova^[2]
• Německy: Böhmischer Erdstern^[2]

Latinská (vědecká) synonyma

• Geastrum campestre var. pouzarii^[2] (V.J. Staněk) Calonge^[7]
• Geastrum pedicellatum var. pouzarii^[2] (V.J. Staněk) Dörfelt^[7]

Možné záměny

Na rozdíl od ostatních druhů hvězdovek má hvězdovka Pouzarova:

• béžově nahnědlou až masově načervenalou barvu;
• výrazné řasnaté, vrásčité, kuželovité a ohraničené ústí^[3] a
• radiální rýhy na spodní části vnějšího obalu – vnější okrovky (exoperidie).^{[4][pozn. 9]}

Vzhledem k uvedeným znakům (barva, ústí, radiální rýhy), ekologickým nárokům (slunné stráně skalních stepí na vyvřelinových podkladech) a k rozsahu doby růstu (jarní měsíce) je záměna hvězdovky Pouzarovy za nějaký jiný druh hvězdovky téměř vyloučena.^[3] Přesto může být zaměněna například za následující druhy:

• Hvězdovka drsná (Geastrum campestre; Geastrum campestre Morgan) roste na obdobných stanovištích jako hvězdovka Pouzarova, ale svoje čerstvé plodnice nevytváří na jaře.^[7] Mycelinová vrstva (podhoubí) je k plodnici pevně přichycena a vnější povrch okrovky pod ní není rýhován.^[7] Kromě těchto odlišností má hvězdovka drsná větší výtrusy (6,0 až 7,5 μm).^[7]
• Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii; Geastrum schmidelii Vittad.) také neroste na jaře, má výraznější ústí vnitřní okrovky a plodnice není hygroskopická.^[7]

Galerie

• Ilustrační fota podobných hvězdovek
• 
  Hvězdovka drsná (Geastrum campestre)
• 
  Hvězdovka drsná (Geastrum campestre)
• 
  Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii)
• 
  Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• HOLEC, Jan, BIELICH, Antonín a BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. Vydání 1. Praha: Academia, 2012; 622 stran. (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk); ISBN 978-80-200-2077-2.
• ANTONÍN, Vladimír, HOLEC, Jan, ed. a BERAN, Miroslav, ed. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky = Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic. 1. vydání Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 280 stran; Příroda: sborník prací z ochrany přírody; 24: 1-282; (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk); ISBN 80-87051-02-5.
• Slavíček J. (ed.): Číselník hub České republiky 2018, (2014-2018); Česká vědecká společnost pro mykologii; (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk).

Související články

• Hemrovy skály
• Radotínské skály
• Dalejský profil
• Čertova skála (přírodní rezervace)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdovka Pouzarova na Wikimedia Commons
• Četné fotogrfie Hvězdovky Pouzarovy od amatérských houbařů na webu: Domov Amatérských Mykologů