| Hyacinthe-Louis de Quélen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. října 1778 Paříž |
| Úmrtí | 31. prosince 1839 (ve věku 61 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Pohřební monument Monsignora Hyacinthe-Louise de Quélen, arcibiskup pařížského |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Povolání | politik, katolický kněz a katolický biskup |
| Ocenění | komandér Řádu svatého ducha rytíř Řádu sv. Michala |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | pomocný biskup (od 1817) titulární biskup (od 1817) titulární arcibiskup (od 1819) pařížský arcibiskup (1821–1839) katolický arcibiskup (od 1821) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hyacinthe-Louis de Quélen (8. října 1778 v Paříži – 31. prosince 1839 tamtéž) byl francouzský římskokatolický kněz, v letech 1821–1839 arcibiskup pařížský a od roku 1824 člen Francouzské akademie.
Život
Hyacinthe-Louis de Quélen studoval na Collège de Navarre v Paříži. Dne 14. března 1807 byl vysvěcen na kněze a později byl generálním vikářem v Saint-Brieuc a sekretářem kardinála Josepha Fesche. Navrátil se do Paříže, kde působil v kněžském semináři Saint-Sulpice a ve vojenských nemocnicích.
Během Restaurace Bourbonů se stal duchovním ředitelem arcibiskupské školy, generálním vikářem, pomocným biskupem a biskupem koadjutorem arcibiskupa kardinála Talleyrand-Périgorda, kterého v roce 1821 vystřídal v úřadě.
Dne 29. července 1824 byl zvolen členem Francouzské akademie.
Položil základní kámen Chapelle expiatoire, požadoval amnestii pro exulanty a v roce 1828 oponoval opětovnému vyhnání jezuitů.
Během Červencové monarchie arcibiskup nebyl zastáncem červencových ordonancí, čímž byl v očích Ludvíka Filipa nespolehlivý. Během červencové revoluce byl dvakrát donucen k opuštění svého arcibiskupského paláce. Při násilných nepokojích způsobených republikány po bohoslužbě při 11. výročí úmrtí vévody z Berry ve dnech 14. a 15. února 1831 byl zcela zničen arcibiskupský palác, který stál na jižní straně katedrály Notre-Dame a arcibiskup Quélen byl nucen se usadit v klášteře sester Nejsvětějšího srdce v Rue de Varenne.
V roce 1832 během epidemie cholery nechal přeměnit semináře na nemocnicce, osobně navštěvoval nemocné v Hôtel-Dieu a založil nadaci pro sirotky po epidemii.
Hyacinthe-Louis Quélen zemřel 31. prosince 1839 a byl pohřben v kapli sv. Marcela v katedrále Notre-Dame.
Biskupská genealogie
Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[1] Hyacinthe-Louis de Quélen patří k linii kardinála d'Estouteville. Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.
- kardinál Guillaume d’Estouteville
- papež Sixtus IV.
- papež Julius II.
- kardinál Raffaele Sansoni Riario
- papež Lev X.
- kardinál Alessandro Farnese
- kardinál Francesco Pisani
- kardinál Alfonso Gesualdo di Conza
- papež Klement VIII.
- kardinál Pietro Aldobrandini
- biskup Laudivio Zacchia
- kardinál Antonio Barberini
- arcibiskup Nicolò Guidi di Bagno
- arcibiskup François de Harlay de Champvallon
- arcibiskup Louis-Antoine de Noailles
- biskup Jean-François Salgues de Valderies de Lescure
- arcibiskup Louis-Jacques Chapt de Rastignac
- arcibiskup Christophe de Beaumont du Repaire
- biskup César-Guillaume de La Luzerne
- arcibiskup Gabriel Cortois de Pressigny
- arcibiskup Hyacinthe-Louis de Quélen
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hyacinthe-Louis de Quélen na francouzské Wikipedii.
- ↑ SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano. L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. (italsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hyacinthe-Louis de Quélen na Wikimedia Commons - (francouzsky) Stručný životopis na stránkách Francouzské akademie
| 14. arcibiskup pařížský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alexandre Angélique de Talleyrand-Périgord |
1821–1839 Hyacinthe-Louis de Quélen |
Nástupce: Denys Affre |
| 34. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Mathieu Molé |
1824–1839 Hyacinthe-Louis de Quélen |
Nástupce: Louis-François de Bausset |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hyacinthe-Louis_de_Quélen |
