Interferon gamma (IFNγ) je dimerní rozpustný cytokin, který je jediným zástupcem interferonů druhé třídy.[1] Tento interferon byl poprvé popsán jako "imunitní interferon", který vzniká při stimulaci bílých krvinek (zejména lymfocytů) fytohemaglutininem či jinými antigeny (např. tuberkulinem)[2][3][4]; takto získané supernatanty inhibovaly růst viru vezikulární stomatitidy.
Funkce
IFNγ má zásadní význam pro přirozenou i získanou imunitu proti virovým, bakteriálním či protozoálním infekcím. Jedná se o důležitý aktivátor makrofágů a také o stimulant exprese MHCI. Nedostatečná či nadměrná tvorba IFNγ vede k celé řadě zánětlivých a autoimunitních onemocnění. Význam IFNγ spočítá v jeho schopnosti přímo inhibovat virovou replikaci a také celkově modulovat a stimulovat imunitní systém. Je produkován převážně NK buňkami a NK T-lymfocyty v rámci vrozené části imunitního systému, a dále CD4 Th-1 lymfocyty a CD8 cytotoxickými T-lymfocyty.[5][6]
Aktivace
Buněčná odpověď je spuštěna vazbou IFNg na receptor pro IFNg1 (IFNGR1) a receptor pro IFNg2 (IFNGR2). IFNg aktivuje signální dráhu JAK/STAT. Po vazbě ligandu na receptor dochází k aktivaci asociovaných kináz JAK, které fosforylují tyyrosinové zbytky na receptoru. Na fosforylované tyrosiny se poté vážou proteiny STAT a jsou taktéž fosforylovány. Po fosforylaci tvoří homo a heterodimery a dochází k jejich translokaci do jádra, kde působí jako transkripční faktory.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interferon gamma na anglické Wikipedii.
- ↑ Gray PW, Goeddel DV. Structure of the human immune interferon gene. Nature. August 1982, s. 859–63. DOI 10.1038/298859a0. PMID 6180322. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Wheelock, EF, Interferon-like virus inhibitor induced in human leukocytes by phytohemagglutinin.
- ↑ Green JA, Cooperband SR, Kibrick S. Immune specific induction of interferon production in cultures of human blood lymphocytes. Science. 1969, s. 1415-1417. DOI 10.1126/science.164.3886.1415. PMID 5783715. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Milstone LM, Waksman BH. Release of virus inhibitor from tuberculin-sensitized peritoneal cells stimulated by antigen. J Immunol. 1970, s. 1068–1071. PMID 4321289. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Entrez Gene: INFG [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Schoenborn JR, Wilson CB. Regulation of interferon-gamma during innate and adaptive immune responses. Adv. Immunol.. 2007, s. 41–101. DOI 10.1016/S0065-2776(07)96002-2. PMID 17981204. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Interferon_γ |
