Istaveoni (také Istaevoni) byla skupina germánských kmenů žijících v dobách římské říše okolo břehů Rýna a která údajně sdílela společnou kulturu a původ (Rýnsko-veserští Germáni). Istaveoni byli v kontrastu se sousedními skupinami, Ingaevony na pobřeží Severního moře a Herminony, kteří žili ve vnitrozemí.
V lingvistice je termín “istvaeonské jazyky” také někdy používán v debatách o seskupení severozápadních západogermánských jazyků, skladající se z franštiny a jeho odvozeniny (hlavně stará holandština) stejně jako několik blízce příbuzných historických dialektů.[1] Bez ohledu na to, zda Istaveoni hovořili germánskými jazyky podle moderních definic, teorie předpokládá, že jejich jazyk nepřímo ovlivnil pozdější germánské jazyky v této oblasti jako substrát.
Německý lingvista Friedrich Maurer (1898–1984) ve své knize „Nordgermanen und Alemannen“ použil termín Istvaeoni k označení neověřeného protojazyčného nebo dialektálního seskupení, předků starofranštiny, staroholandštiny a přinejmenším, že ovlivnili několik dialektů západní středoněmčiny.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Friedrich Maurer (Lehrstuhl für Germanische Philologie - Linguistik) [online]. Germanistik.uni-freiburg.de [cit. 2013-12-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Friedrich Maurer (1942) Nordgermanen und Alemannen: Studien zur germanische und frühdeutschen Sprachgeschichte, Stammes- und Volkskunde, Strasbourg: Hünenburg.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Istaveoni |
