Ivan Hálek

MUDr. Ivan Hálek
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1923
Stranická příslušnost
Členství	SNaRS agrární strana
Narození	11. listopadu 1872 Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. února 1945 (ve věku 72 let) Modřany Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Choť	Aloisie Klicperová
Rodiče	Vítězslav Hálek
Děti	Elena Hálková (dcera) Taťána Hálková (dcera)
Příbuzní	Zdeněk Štěpánek (zeť) Ladislav Boháč (zeť) Jana Štěpánková (vnučka)
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Profese	lékař, spisovatel, politik a překladatel
Commons	Ivan Hálek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Hálek (11. listopadu 1872 Praha-Nové Město^[1] – 17. února 1945 Modřany^[2][3]) byl český a československý lékař, zdravotnický organizátor, humanista, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog a vlastenec, působící na Slovensku. Byl meziválečným politikem a poslancem Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), se kterou Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. Byl synem českého básníka Vítězslava Hálka, otcem herečky Eleny Hálkové a dědem herečky Jany Štěpánkové.

Životopis

Své dětství strávil jako polosirotek v péči své matky v Krchlebech u Nymburka. Po návratu do Prahy navštěvoval základní školu ve Školské ulici, později gymnázium v Žitné ulici. Podle dochovaných jeho vlastních osobních poznámek, jež jsou nyní uloženy v Památníku národního písemnictví, již během studií navštěvoval přednášky T. G. Masaryka na Filosofické fakultě UK. Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy promoval v roce 1896.^[4]

Během své základní vojenské služby v Praze koncem 19. století se seznámil s Josefem Svatoplukem Macharem, jenž byl jeho přímým vojenským nadřízeným a jenž ho také tehdy seznámil s T. G. Masarykem.

Jeho kladný vztah ke Slovensku a také jeho pozitivní vztah k židům, kdy se aktivně vystoupil svým odborným lékařským posudkem ve známé v Hilsnerově aféře na straně T. G. Masaryka, vedl posléze k tomu, že s T. G. Masarykem posléze navázal blízký vztah. Později navázal i blízký vztah i s pozdějším ministrem zdravotnictví Vavro Šrobárem.

Po ukončení studií získával praktické zkušenosti v Praze i v zahraničí, v roce 1901 však po vlivem tehdejších humanistických ideálů odešel pracovat na Slovensko, kde nakonec strávil převážnou většinu své lékařské praxe. Nejprve působil v Čadci, později působil zde jako primář dětského oddělení žilinské státní nemocnice, které zde sám založil, byl mezi místními obyvateli velmi oblíbený a populární. Výjimku tvořilo období 1. světové války, kdy pracoval ve funkci vojenského lékaře nejprve v Těšíně, v Polsku, v Hranicích, v Žilině a nakonec na frontě v Bosně.

Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.^[5]

Na Slovensko se vrátil jako civilní lékař už v roce 1918 a působil zde nejen na Kysuci ale zejména v blízké Žilině nejen jako lékař všech vrstev obyvatelstva, stal se i významným organizátorem slovenského zdravotnictví za 1. československé republiky. Působil zde ve státních službách v roli vládního referenta pro veřejné zdravotnictví, aktivně se zapojil i do organizace slovenské části Československého červeného kříže, vyučoval také zdarma na místní střední zdravotní škole.

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Slib složil na 9. schůzi v prosinci 1918.^[6] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.^[7] Podle údajů k roku 1920 byl profesí vládním referentem v Bratislavě.^[8] Zvolen byl za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), se kterou Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. Mandátu se vzdal roku 1923. Místo něj do sněmovny usedl Michal Karlovský.^[9]

Postupem doby začal zastávat silné levicové postoje a názory, překládal dílo Bedřicha Engelse. Pro své levicové smýšlení, nepokrytý demokratismus a také to, že netrpěl vůbec žádnými rasovými či národnostními předsudky a fakticky nedělal žádné rozdíly mezi lidmi byl v trnem v oku zejména slovenským luďákům. Situace se velmi zhoršila v době, kdy funkci ministra zdravotnictví vykonával Jozef Tiso, od vypovězení ze státních služeb ho tehdy ochránila pouze jen jeho velká slovenská popularita a všeobecná váženost.

Počátkem roku 1939 těsně před vzniku loutkového klerofašistického slovenského štátu byl propuštěn ze státních služeb a byl nucen luďáky ovládané Slovensko opustit.^[10]

Vrátil se zpět do Prahy, kde žil v ústraní a živil se jako překladatel. Kvůli svému podlomenému zdraví se už nemohl zapojit do protinacistického odboje, nicméně pro své levicové smýšlení a předválečné postoje zde pobýval s velkými obavami, že jej gestapo brzy zatkne.^[zdroj?] Konce druhé světové války a osvobození Československa se už ale nedočkal, zemřel v únoru 1945.

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze

Rodinný život

Dne 17. ledna 1903 se v Praze oženil (civilní sňatek) s Aloisií (Louisou) Klicperovou (1882–??).^[11], se kterou měl dvě dcery:

• první dcera herečka Elena Hálková se provdala za českého herce Zdeňka Štěpánka, z tohoto manželství pochází dcera – herečka Jana Štěpánková
• druhá dcera Taťána Hálková se provdala za herce Ladislava Boháče, i toto manželství skončilo brzkým rozvodem

Dílo

Literární a memoárové dílo

• Ako ozdraviť našu dedinu 1929
• Zápisky slovenského lekára 1932
• Zápisky lékaře z Horní Trenčanské 1955
• Vzpomínám na TGM 1948
• Zápisky lekára 1956
• Moje cesta od Tolstého k Marxovi 1950

Publicistické dílo

• Kysuce – pokus lekára o sociológiu hornatých krajov Slovenska 1937

Překlady

• Anti-Dühring – pana Evžena Dühringa převrat vědy (autor Bedřich Engels; Praha, Svoboda, 1947, 1949, 1952)
• Bajky (autor Ivan Andrejevič Krylov; Praha, ELK, 1947)

Posmrtné připomínky

• Po MUDr. Ivanu Hálkovi je dnes pojmenována nemocnice ve slovenské Čadci
• Jméno MUDr. Ivana Hálka nese také ulice v centru v Žiliny

Odkazy

Reference

Literatura

• Jed (životopisný román, autorka Hela Volanská; Slovenský spisovateľ, 1963)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Hálek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Hálek
• Ivan Hálek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Hálek Ivan 1872
• Stránky Společnosti MUDr.Ivana Hálka
• Stránky městské části Praha 12
• Slovenský článek^{[nedostupný zdroj]}

Autoritní data	AbARTP: 61672 Biblio: 57e7cf4f-b24f-488f-ad86-63fcb73d1882 NKC: jk01033215 ISNI: 0000 0000 5889 0481 LCCN: no2017098692 SNK: 171076 VIAF: 83720762 WorldCat Entities: E39PBJjMCPF447MmyPVff9xqwC