| Ivan Harajda | |
|---|---|
| Narození | 29. ledna 1905 Zaričovo |
| Úmrtí | 13. prosince 1944 (ve věku 39 let) Užhorod |
| Alma mater | Jagellonská univerzita Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti |
| Povolání | překladatel, filolog, historik, redaktor a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Jagellonská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ivan Harajda, rusínsky Іван Гарайда, ukrajinsky Гарайда Іван Андрійович, někdy je uváděn jako Jan Harajda (29. ledna 1905 Zaričovo – 13. prosince 1944 Užhorod) byl rusínský lingvista, pedagog, tlumočník, publicista, vydavatel a autor gramatiky rusínského jazyka.[1]
Život
V roce 1919 se jeho rodiče, učitelé na střední škole, odstěhovali do Maďarska. Vystudoval střední školu v Székesfehérváru. V roce 1928 vystudoval práva (doktorát) v Budapešti, v roce 1930 filozofii na univerzitě v Pécsi. Od roku 1930 byl stipendistou polské vlády na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde studoval polsko-maďarské vztahy a kde v roce 1934 získal magisterský titul z filozofie. Byl učitelem maďarského jazyka na Jagellonské univerzitě. Učil také na nižší střední škole v Krakově. Dne 6. listopadu 1939 byl spolu s dalšími profesory zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po zásahu maďarské vlády na jaře 1940 byl z tábora propuštěn a poté učil na střední škole v Užhorodu historii.
V listopadu 1940 se stal ředitelem Podkarpatské společnosti věd. Působil jako publicista a vydavatel. Po vstupu sovětských vojsk do Užhorodu byl dne 17. listopadu 1944 zatčen a obviněn z „profašistické agitace... proti komunistickému hnutí, Sovětskému svazu a demokratickým státům“. Zemřel 13. prosince 1944 ve věznici Směrš 4. ukrajinského frontu v Užhorodu na selhání srdce při výslechu.[1]
Zmiňují se o něm profesoři Jagellonské univerzity (Jan Gwiazdomorski) v knize Vzpomínky na Sachsenhausen (vydáno 1969, Wydawnictwo Literackie Kraków), Roman Prawocheński „Z univerzity do pekla“, Stanisław Urbańczyk „Univerzita za ostnatým drátem“ Literackie Wyterackie 1975, - „Gazeta Wyborcza“, týdenní příloha č. 7 (363) z 12. listopadu 2000, Stanisław Gawęda - „Jagellonská univerzita za druhé světové války 1939 - 1945“ - Wydawnictwo Literackie Kraków - Wrocław 1986.
Životopis a dokumenty jsou v Archivu Jagellonské univerzity v Krakově.
Dílo
V Užhorodu v roce 1941 vydal Harajda jako ředitel Podkarpatské společnosti věd gramatiku rusínského jazyka.[1]
Zpracoval polsko-maďarský slovník a rusínský slovník cizích slov.
Spolu s Mikulášem Lelekačem zpracoval a vydal tato díla:
- Bibliografie podkarpatskoruských dějin literatury (1942)
- Bibliografie podkarpatskoruské literatury (1943)
- Všeobecná bibliografie Podkarpatska (1944)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Іван Гарайда na rusínské Wikipedii a Jan Harajda na polské Wikipedii.
- ↑ a b c Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - HARAJDA Ivan. rusyn.sk [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- Німчук В.В. Історія українського правопису: XVI—XX ст. — Київ: Наукова думка, 2004. — 583 с.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Harajda |
