| Ivan Vasiljevič Kirejevskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. březnajul. / 3. dubna 1806greg. Moskva |
| Úmrtí | 11.jul. / 23. června 1856greg. (ve věku 50 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Místo pohřbení | Optina Pustyň |
| Alma mater | Imperátorská moskevská univerzita |
| Povolání | filozof, literární kritik, novinář a spisovatel |
| Zaměstnavatel | Moscow main archive (od 1823) |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Natalia Kireevskaya (od 1834) |
| Rodiče | Vasilij Petrovič Kirejevskij, Avdotija Petrovna |
| Rod | House of Kireevsky |
| Příbuzní | Pjotr Kirejevskij |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Vasiljevič Kirejevskij ((rusky Ива́н Васи́льевич Кире́евский; 22. březnajul./ 3. dubna 1806greg., Moskva – 11. červnajul./ 23. června 1856greg., Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.
Život
Jako většina slavjanofilů pocházel Kirejevskij ze šlechtické rodiny statkářů, ze vzdělaného romantického prostředí, kde se zdůrazňovala citovost, kde se však setkal i se spisy Johna Locka a C. A. Helvétia. Jako mladý muž se kromě toho setkával s německými intelektuály a na svých cestách po Evropě i s G. W. F. Hegelem, F. Schleiermacherem, F. W. Schellingem nebo s francouzským historikem J. Micheletem. Roku 1832 vydával časopis "Evropejec" a roku 1845 krátce redigoval "Moskvitjana".
Myšlenky
Hlavním předmětem Kirejevského zájmu byl jednak vztah Ruska a Evropy, šlo mu ale také o překonání rozporu mezi věděním a náboženskou vírou. Evropa byla podle něho formována racionalistickým a individualistickým myšlením, které nepřipouští žádnou "sobornost" (celistvost). Na té naopak byla založena pravá ruská tradice, která se však právě přiblížením k západnímu myšlení (například v ruském "rozkolu", oddělením starověrců od pravoslaví, nebo v reformách Petra Velikého) ztratila. Kirejevskij se snažil smířit tuto starou tradici s novou tradicí Ruska.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwan Wassiljewitsch Kirejewski na německé Wikipedii.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Vasiljevič Kirejevskij
- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad : Alan Černohous. 1. vyd. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma. 663 s. ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Kirejevskij Ivan Vasiljevič", s. 21–44.
- NYKL, Hanuš, 2015. Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma: příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století. 1. vyd. Praha: Slovanský ústav AV ČR. 255 s. (Práce Slovanského ústavu AV ČR, v.v.i. Nová řada; sv. 38). ISBN 978-80-86420-49-3. Kapitola "I. V. Kirejevskij", s. 118–161.
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Kirejevskij, Ivan Vasiljevič
- Masaryk, T. G., Slovanské studie I., Slavjanofilství Ivana Vasiljeviče Kirejevského, Praha 1889.
- Ottův slovník naučný, heslo Slavjanofilství. Sv. 23, str. 350.
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Slavjanofilství. Sv. 10, str. 1323.
- Putna, M. C., Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad 2015, str. 211nn.
Související články
Externí odkazy
- Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij I. dostupné zde
- Kirejevskij, I. V., Polnoje sobranije sočiněnij II. dostupné zde
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Vasiljevič_Kirejevskij |
