Jan Bauch

Jan Bauch
Narození	16. listopadu 1898 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. ledna 1995 (ve věku 96 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, sochař, architekt, grafik a učitel
Příbuzní	Arnoštka Grünfeldová (manželčina sestra)
Ocenění	zasloužilý umělec (1963) národní umělec (1977)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Bauch (16. listopadu 1898 Praha^[1] – 9. ledna 1995 Praha) byl český malíř, sochař, grafik, ilustrátor, scénograf a vysokoškolský pedagog.

Životopis

Narodil se v Řetězové ulici na Starém Městě v Praze. V letech 1912–1913 se v otcově dílně vyučil řezbářem. V letech 1914–1916 studoval Uměleckoprůmyslovou školu u prof. Emanuela Dítěte ml., v letech 1919–1924 u prof. Vratislava Hugo Brunnera. Zároveň navštěvoval grafickou speciálku na Akademii výtvarných umění v Praze u Maxe Švabinského (1921–1923), ale před absolutoriem ze školy odešel. V osmnácti letech (1916–1918) prošel zákopy 1. světové války v Uhrách a Rumunsku a poté byl do roku 1919 příslušníkem čs. dobrovolnického vojska. Tato životní zkušenost ovlivnila i jeho malířské dílo.

V meziválečném období byl členem Umělecké besedy (1923–1926 a SVU Mánes (1926–1948). Podnikl cesty do Francie (1926, 1927), Belgie a Řecka (1927) a do Itálie (1930). Po válce působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, od roku 1946 jako docent, od roku 1948 jako profesor. Roku 1958 byl nedobrovolně penzionován. K jeho žákům patřili např. Oldřich Smutný, Miroslav Lamač, Václav Kiml, Karel Hyliš, Vojtěch Adamec, František Vízner.

Díky nekompromisnímu postoji k násilí páchanému na občanech v nesvobodné společnosti působil Jan Bauch během normalizace jako umělecká i morální autorita, a to nejen pro mladší generace. V roce 1989 podepsal jako jediný národní umělec petici Několik vět (což uvedl mj. Miloš Jakeš v projevu z Červeného Hrádku).^[2]

Dílo

Věnoval se malbě, kresbě, ilustracím, grafice, plastice, pracoval na oknech v chrámu sv. Víta a v Karolínu.^[3]

V souvislosti s Bauchovým uměním se hovořívá o baroku a baroknosti (zesměšnění). V jeho obrazech je vskutku přítomna hluboce zažitá tradice českého baroka. Barokní vzruch a rytmus jsou především ve vervních tazích štětce a přímo plastickém vrstvení barvy, stejně jako v kontrastech a dramatické stavbě Bauchových obrazů. Jsou projevem snad radosti z barev, nikoli však optimismu. Spíše tragiky a hořkosti.

Ocenění

• 1937 Grand Prix, Mezinárodní výstava Paříž
• 1947 Československá akademie věd a umění, 1. cena
• 1957 Cena hlavního města Prahy
• 1958 čestný diplom, Světová výstava Expo 58 Brusel
• 1958 zlatá hvězda, Světová výstava Expo 58 Brusel
• 1959 vyznamenání Za vynikající práci
• 1962 diplom z bienále v Benátkách
• 1963 zasloužilý umělec
• 1967 Cena primátora hlavního města Prahy
• 1977 národní umělec^[4]

Bibliografie (výběr)

• BAUCH, Jan [a PLICHTA, D.] Barvy století. Praha: Státní nakl. krásné literatury a umění, 1963. 173 s., [8] s. obr. příl.
• BAUCH, Jan [a MACHONIN, Sergej.] Čím jsem žil. Praha: Odeon, 1980. 111 s.
• BAUCH Jan a BAROCHOVÁ Zuzana, ed. Jak udělat z obrazu báseň. Praha: Supraphon, 1988. 90 s. Lyra Pragensis, sv. 90. [Myšlenky z knih Barvy století, Čím jsem žil a z článku Současné umění v protikladu k vývojovým etapám minulosti.]
• BAUCH Jan. Barvy století; Čím jsem žil. 2. vyd., v Apeironu 1. vyd. Praha: Apeiron, 1996. 188 s. ISBN 80-900703-6-1.

Jan Bauch také uváděl výstavy Josefa Jíry a napsal texty do katalogů k těmto výstavám (Roudnice nad Labem 1978; Mánes, Praha 1990; Vltavín, Praha 1992; Jičín 2004). Byl také editorem Sborníku SVU Mánes (1992, 1994).

Odkazy

Reference

Literatura

• BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: Alda, 1995. 432 s. ISBN 80-85600-39-0. 
• Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakl., 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 36. 
• SLAVÍČEK, Lubomír, ed. et al. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). 1. svazek, A–M. Praha: Academia, 2016. 970 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 75–76.
• TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl, A–J. Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 60–61. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. Biografický slovník českých zemí: 3. sešit: Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 289. 

Monografie o Janu Bauchovi

• MICHALOVÁ, Rea a KOVÁČ, Peter. Jan Bauch. Praha: Galerie Art, 2012. 407 s., [72] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-3937-1.
• SPURNÝ, Jan. Jan Bauch. Praha: Odeon, 1978. 181 s. Edice Umělecké profily, sv. 7.

Externí odkazy

• Jan Bauch v informačním systému abART
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Bauch
• Osoba Jan Bauch ve Wikicitátech
• Jan Bauch Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• ČRo Vltava 25. 9. 2012
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Bauch na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 2086 Biblio: 86dc009e-accf-4618-abe7-a523c655f891 NKC: jk01011181 BNF: cb15541688p (data) GND: 121095894 ISNI: 0000 0001 0973 9395 LCCN: n81140731 NLP: a0000002816014 NTA: 24110193X PLWABN: 9810681857105606 RKDartists: 95620 SNK: 174749 ULAN: 500029447 VIAF: 54995190 WorldCat Entities: E39PBJpJbmbqpGDdFDDgX7MgKd