| Jan František Hruška | |
|---|---|
 Jan František Hruška kol.r.1899 | |
| Narození | 6. června 1865 Pec pod Čerchovem Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. října 1937 (ve věku 72 let) Plzeň Československo  Československo |
| Povolání | spisovatel, etnograf, učitel, publicista, středoškolský učitel, jazykovědec a sběratel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan František Hruška (6. června 1865, Pec pod Čerchovem[1][2] – 17. října 1937, Plzeň[3]) byl český národopisec, spisovatel a středoškolský profesor. Stejně jako jeho vzdálený příbuzný Jindřich Šimon Baar, s nímž se znal z domažlického gymnázia, se zajímal především o rodné Chodsko.
Život
Narodil se v rodině Melchiora Hrušky, pracovníka na pile (Brettschneider) a matky Anny, rozené Teydlové,[1] oba rodiče pocházeli z rodů s písmáckou tradicí. Po obecné škole v Trhanově vystudoval v letech 1878–1886 gymnázium v Domažlicích; poté studoval soukromě bohosloví a od roku 1888 slovanskou a klasickou filologii na filozofické fakultě v Praze. Po studiích pracoval jako středoškolský profesor češtiny a latiny v různých českých městech. Každoročně navštěvoval rodné Chodsko a za honorář ze své knihy Chléb náš vezdejší, doplněný veřejnými sbírkami, nechal v rodné Peci pod Čerchovem vybudovat roku 1909 kapli sv. Prokopa.[4] Poté, co získal v roce 1899 definitivní profesorské místo na gymnáziu v Plzni, žil zde až do smrti.[5]
Dílo
|
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Jan František Hruška se věnoval především chodské dialektologii. Vrcholem jeho díla je Dialektický slovník chodský. Vydal i řadu beletristických publikací, zejména pohádek a příběhů z Chodska.
Jako hluboce věřící člověk nebyl v období komunistického režimu příliš připomínán. V tomto období vyšla pouze převyprávěná kniha jeho pohádek Pták štěstí v nakladatelství Albatros (1976).[6]
Zajímavost
Jan František Hruška doprovázel v roce 1882 po Chodsku Aloise Jiráska, a spolupracoval s ním při studiu archivu v Domažlicích, kde Jirásek sbíral podklady pro román Psohlavci.[5]
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Redakce. Před 150 lety se narodil J. F. Hruška. Domažlický deník. 2015-06-06. Dostupné online [cit. 2017-06-17].
- ↑ Denní kronika. Lidové noviny. 19. 10. 1937, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Kostely a kaple v západních Čechách
- ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Jan František Hruška, s. 344–345.
- ↑ Databáze NK ČR: Pták štěstí
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan František Hruška na Wikimedia Commons - Jan František Hruška v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Jan František Hruška
- Jan František Hruška (1865 – 1937)[nedostupný zdroj]
- K roku 75. výročí úmrtí Jana Františka Hrušky
- HRUŠKA, Jan František, 1865–1937: Chodská čítanka. Vyškov : F. Obzina, 1927 – 310 s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jan_František_Hruška |
